Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
Jako vhodný příklad pro objasnění činnosti
tohoto typu synchronizace může posloužit systém pro přenos signálu pomocí modulace
BFSK. Pokud
má komunikační uzel dostatečnou výpočetní kapacitu, měří příchozí signál, vyhodnocuje
synchronizační chyby jejich vhodném formátování kódování pošle zpět
k uživatelskému terminálu.
Výhodou druhého způsobu rychlejší odezva zpětném kanálu důvodu
jednoduššího zpracování signálu uzlu vyšší spolehlivost synchronizačních obvodů
v komunikačním uzlu důvodu menší složitosti.1.
. Bude-li
ωR menší než budou převažovat symboly zatímco opačném případě kdy bude větší
než budou převažovat symboly Prakticky tedy může být korekce provedena tak, se
najde takový kmitočet kdy zpětným kanálem přichází náhodná posloupnost symbolů L
se stejnou četností, vyhodnotí rozdílový kmitočet -ωa ten přičte oběma
kmitočtům ωL. 458H458H458H3. Mezi hlavní nevýhody patří ovlivnění
přenášeného signálu zpětným kanálem obtížné hledání vhodného synchronizačního signálu
tak, aby bylo možno oddělit vlivy změn Δω. Pokud výpočetní kapacita
není uzlu dostatečná, soustředí algoritmy určení terminálu. Nalezením dvou sousedních korelačních minim určí
mezní hodnoty zpoždění jejich průměrná hodnota odpovídá optimální časové korekci
symbolů. Předpokládejme nejprve, terminál bude
vysílat signál úhlovém kmitočtu okolí kmitočtu ωa. Terminál obvykle
vysílá speciální synchronizační signál, který straně uzlu buď vrácen zpětným kanálem,
nebo zpracován vrácen upravené podobě.20 )). Nechť aritmetický průměr kmitočtů odpovídající symbolům (1) L
(0) představuje korigovaný kmitočet nosné. Pokud bude přijímači
komunikačního uzlu zpoždění symbolů rovno hodnotě ±Ts/2 bude výstupu obou detektorů
demodulátoru FSK stejná energie posloupnost symbolů generovaná přijímačem bude mít
náhodný charakter.2 Synchronizační systémy uzavřenou smyčkou
Používá speciální kanál pro přenos synchronizačních signálů, které využívají určení
časové kmitočtové chyby vzhledem žádanému časování kmitočtu nosné pohledu
přijímače uzlu. praxi může být určení chyby synchronizace řešeno dvěma způsoby. Předpokládejme, vlivem
Dopplerova jevu bude přijímán signál kmitočtu ωT(1+v/c) (viz 459H459H459H( 2. korekci kmitočtu nosné možné přistoupit korekci časování
symbolů.
První způsob výhodu tom, zpětná informace synchronizačních chybách je
velmi krátká kanál může mít malou přenosovou kapacitu.5. Pokud ωT
dosáhne takové hodnoty bude rovno ωa, objeví výstupu přijímače náhodná
posloupnost symbolů stejnou pravděpodobností výskytu obou symbolů. Tam dekódují použijí pro korekci. Zpětným kanálem tato posloupnost přivádí zpět terminálu, kde je
korelována vysílanou posloupností. Obzvláště výhodné použití této
metody systému využívající TDMA viz kap.Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 87
2. Předpokládejme, vysílač terminálu generuje nyní periodickou posloupnost
střídajících symbolů symbolovou periodou Ts.2, kdy výpočetní kapacita pro určení
synchronizačních chyb sdílena všemi terminály komunikujícími přes uzel
