Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
Dokonce družice stacionární dráze vzhledem pevnému zemskému bodu nepatrně
pohybují rovněž změny vlastností kmitočtových časových normálů komunikačním uzlu
a uživatelských terminálech nelze jejich vzájemném vztahu přesně definovat.
V praxi bohužel nelze provést ani časovou ani kmitočtovou předkorekci přesně.
Všechny metody synchronizace tohoto typu používají předkorekci časování symbolů a
kmitočtu nosné tak, aby signál dorazil přijímači správný okamžik správným
kmitočtem.21 )
a
ω
c
ω
vω Δ+= 0
, 2.
Pokud straně terminálu dispozici zpětný datový kanál možno základě
měření jeho signálu získat potřebné informace pro určení hodnot pak vzít v
úvahu při výpočtech korekcí podle 454H454H454H( 2. Pro dobu kterou dorazí signál přijímači centrálního uzlu platí
c
d
Tτ 2. Proto se
vždy vyskytne určitá chyba časové kmitočtové předkorekce pro které platí
t
c
d
τ e
e Δ+= 2. Tyto normály třeba prostřednictvím určité
vnější správy systému synchronizovat.22 zanedbatelné. tedy
třeba vyslat signál předstihem d/c. Vzhledem dosažitelné přesnosti stabilitě kmitočtových normálů je
třeba stanovit periodu kterou bude systém vzhledem předpokládané chybovosti přenosu
nutno kalibrovat.
Systém synchronizován pomocí časových kmitočtových normálů umístěných všech
komunikačních terminálech centrálním uzlu.19 )
kde okamžik počátku přenosu, přenosová vzdálenost rychlost světla. praxi obvykle
generuje vysokou kmitočtovou přesností pouze nosná časový normál získá prostým
počítáním period nosné.
Synchronizační systémy typu quasi-closed-loop, jsou tedy použitelné pro geometricky
nestacionární komunikační systémy.21 457H457H457H(
2.22 )
kde chyba odhadu vzdálenosti, rozdíl mezi časovými normály komunikačním
uzlu uživatelském terminálu, chyba odhadu relativní rychlosti odchylka
kmitočtových referencí komunikačním uzlu uživatelském terminálu.20 současných podmínkách možné
určit vysokou přesností proto jsou první členy pravé straně rovnic 456H456H456H( 2. Potřebné měření výpočty jsou podmíněny vyšší
složitostí avšak systém schopen vypořádat některými neplánovanými nebo
nepředvídatelnými stavy.20 )
kde relativní rychlost nominální kmitočet přenosu. zpětného datového kanálu rovněž možno získat informaci o
relativní rychlosti terminálu uzlu nepřetržitě vypočítávat hodnoty pro předkorekci. Při vzájemném pohybu vysílače přijímače třeba
korigovat Dopplerův posun kmitočtu.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
je způsob určování parametrů kanálu, které nutno znát při jakékoli změně geometrie. Pro správný příjem musí být úhlový kmitočet nosné
vysílače
01 ω
c
v
ωT ⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−≈ 2. Kalibrace kmitočtových normálů může být těchto systémů
prováděna mnohem delších periodách než systémů typu open-loop.
.19 455H455H455H( 2
