Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
5 Síťová synchronizace
V komunikačních systémech, kde několik uživatelů sítě komunikuje prostřednictvím
uživatelských terminálů centrálním uzlem (například družicovou stanicí), vhodné řešit
otázku synchronizace straně uživatele. Podle způsobu
činnosti rozlišují synchronizační systémy otevřenou smyčkou (open-loop), které
nepoužívají zpětný speciální kanál pro případnou korekci parametrů systémy uzavřenou
smyčkou (closed-loop) přenášejí informaci synchronizaci zvláštním kanálem. Pro dosažení použitelných hodnot obou
pravděpodobností pro danou hodnotu třeba použít délku kódových slov větší než je
délka Barkerových posloupností. Nevýhodou
. Hlavní předností
je rychlé dosažení synchronizace, neboť nevyžaduje velkou výpočetní náročnost. Mezi oběma
typy pak stojí systémy, které pro korekci parametrů monitorují zpětný datový kanál (quasi-
closed-loop).Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 85
kde pravděpodobnost vyhodnocení chybného symbolu detektorem přijímače.5. Typickým příkladem použití časového multiplexu, kdy každému účastníkovi
přidělen časový interval pro komunikaci centrálním komunikačním uzlem.
( 2.1 Synchronizační systémy otevřenou smyčkou
Kvalita synchronizace závisí parametrech kanálu, které musí být poměrně přesně známé a
předvídatelné.1: Barkerovy Willardovy kódové synchronizační posloupnosti
N Barkerovy posloupnosti Willardovy posloupnosti
1 +
2 nebo −
3 −
4 nebo −
5 −
7 −
11 −
13 −
2. Patří mezi Newmanovy Hofmanovy posloupnosti délky 24,
Linderovy posloupnosti délky 453H453H453H[ apod. znamená, parametry vysílače každého
účastníka jsou modifikovány tak, aby bylo dosaženo synchronizace přijímačem centrálním
uzlu. Pracují nejlépe předpokladu, uspořádání kanálu geometricky neměnné
a systém pracuje zahájení přenosu nepřetržitě relativně dlouhou dobu.
2. Mnoho takových posloupností bylo nalezeno pomocí
výpočetní techniky. 2.18 )
Je zřejmé, pro malá bude klesat zhruba exponenciálně při rostoucím Bohužel
Pfa bude při rostoucím přibližně exponenciálně růst.
Tab.
Pravděpodobnost Pfa při přijetí náhodných symbolů dána vztahem 452H452H452H[ ]
∑=
⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
=
k
j
Nfa
j
N
P
0 2