Vybrané kapitoly ze systémů rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Aleš Prokeš

Strana 84 z 95

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledky korelace všech posunutých posloupností 4 nabývají maximální hodnoty 1. Pro posloupnosti délky posunuté symbolů platí ∑ − = += kN j kjjk XXC 1 , 2. Posloupnosti těchto vlastností jsou známy jako Barkerovy posloupnosti. Pomocí korelátoru realizovaného přizpůsobeným filtrem přijímaná posloupnost prohledávána. 2.11: Příklad korelace 5-bitového synchronizačního kódového slova. V praxi však nejsou okolní symboly nulové, ale nabývají hodnot ±1. Kódové slovo vhodné pro synchronizaci musí vykazovat malé hodnoty korelace pro vzájemně posunuté posloupnosti.11.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně synchronního stavu použije výsledků několika period korelace. Za předpokladu náhodných okolních symbolů byly základě počítačových simulací získány posloupnosti stejných délek jako případě Barkerových posloupností nejlepšími korelačními vlastnostmi. Výhodou této metody dosažení synchronního stavu velmi krátké době. 2.16 ) kde Xj, j∈〈1, kódový symbol s hodnotami ±1. Délka kódového slova určuje složitost (výpočtovou náročnost) korelátoru. Pro pravděpodobnost Pm platí předpokladu akceptování počtu chyb k ( )∑+= − −⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ = N kj jNj m pp j N P 1 1 2. Okamžik synchronizace dán okamžiku výskytu hodnoty C0. 2. . Bohužel požadavky pro minimalizaci jsou protichůdné. Ačkoli není známa metoda jejich generování známo 10 takových slov (viz 451H451H451HTab. Detekce kódového slova indikuje známou pozici, obvykle počátek rámce. Přijímač musí synchronizační kódové slovo znát. Podle svého autora se nazývají Willardovy posloupnosti. Datový symbol pro index j předpokládá nulový. Pro případy asynchronního přenosu nebo při potřebě rychlého dosažení synchronizace se používá synchronizační kódové slovo vkládané obvykle hlavičky (header) rámce.17 ) vstupní posloupnost korelačníposloupnosti C0= 5 C1= 0 C2 = 1 C3= 0 C4= 1 Obr. Nevýhodou délka synchronizační kódového slova obvykle mnohem delšího než délka značky použité předchozí metodě. Kromě toho uvedenou metodu nelze použít pro asynchronní přenosy, protože značka nemůže být periodicky vkládána.1 přičemž nejdelší nich délku symbolů. Pravděpodobností chybějící detekce (miss detection) a pravděpodobností „planého poplachu“ Pfa (false alarm) obě pravděpodobnosti nutno minimalizovat. Systém používající synchronizační kódová slova charakterizován dvěma pravděpodobnostmi. Příklad kódového slova dobrými korelačními vlastnostmi 450H450H450HObr