Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
počítači jsou například data organizována slov skládajících určitého
počtu bytů jsou dále organizovány například paketů určených pro přenos nebo do
souborů pro uložení disk. Pokud není přijímaná posloupnost rámcové
synchronizaci generovanými značkami, akumulovaná energie korelátoru malá třeba
okamžiky generování značky posunout. Obvykle
stačí použít jako značku jediný bit. Jiné řešení využívá obvody S&H přímo bez předchozí
integrace. Hlavní nevýhodou skutečnost pro dosažení
synchronizace může být potřeba velký počet korelací, neboť pro rozhodnutí zda dosaženo
.
Vlivem tvarování datových symbolů ztrácí schopnost jejich obnovy, neboť ostré přechody
mezi symboly, jejichž existence pro mnohé metody STR nezbytná, jsou potlačeny.9 lze získat časování symbolů pouze datového signálu, který má
náhodný charakter. 2. Inverzním postupem, tj.
2. Protože větvi
late integrátoru integrace opožděna Ts/2, umístěn větvi early integrátoru za
usměrňovačem zpožďovací člen Ts/2. Jedna nich
spočívá doplnění obvodu 447H447H447HObr.
U obvodu 448H448H448HObr.9 dvěma obvody S&H výstupech integrátorů.4 Rámcová synchronizace
Každý datový tok obvykle určitou rámcovou strukturu tj. Tuto nectnost lze odstranit tzv. Pokud tomto signálu objeví delší sekvence symbolů nebo 0,
regenerovaný časovací signál přestane být generován nebo není synchronizmu vstupním
signálem. Číslicové signály pro účely přenosu obvykle rozdělí bloků
označovaných jako rámce (frame) použije určitá signalizace informující příjemce o
počátku nebo konce každého bloku přenášených dat. Přijímač značku periodicky generuje provádí její
korelaci přijímanou posloupností. desktramlováním demodulovaného
signálu přijímači, získává původní modulační signál. Vždy
po skončení integrace jsou jejich výstupy vzorkovány vzorky porovnány. Značkou může být jeden bit nebo posloupnost bitů.
2. Přijímač pak musí znát
nejen značku ale periodu jejího vkládání. Výhoda této metody její jednoduchost.
Nejjednodušší způsob signalizace použití značky vkládané periodicky datové
posloupnosti. 2. Typické rovněž nasazení obvodů STR typu DA, využívající banku
přizpůsobených filtrů Viterbiho dekódování 449H449H449H[ ].
Obecným problémem těchto modulací pak oddělení vlivu fázové chyby nosné vlivu
chyby časování symbolů.Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 83
Early-Late synchronizátory bývají realizovány celé řadě modifikací. Upravený
výstup derivačního obvodu již obsahuje periodické složky, kterými řídí synchronizace
vzorkovacího obvodu. skramblováním modulačního signálu vysílači,
což posílení jeho náhodného charakteru, realizované vhodným slučováním
s pseudonáhodnou posloupností. organizován určitých
skupin bitů. Většina zapojení obvodů STR využívá skutečnosti, vhodná
nelineární kombinace několika zpožděných replik demodulovaného signálu obsahuje
periodické složky, které lze využít extrakci referenčního signálu pro časování symbolů.3 Obnova nosné vlny časování symbolů modulací spojitou fází
Obvody obvody STR typu NDA jsou přijímačů pro modulace spojitou fází
CPM poměrně významné důvodu udržení vysoké spektrální účinnosti těchto modulací.
Konkrétní řešení může pracovat tak, demodulovaný výstupní signál vzorkován,
sekvence vzorků prochází nelineárním členem dále digitálním derivačním obvodem, který
vytváří diference mezi dvěma sobě následujícími výstupy nelineárního členu
