Dostupné [4].3 Velikost poruchového proudu
Pro simulace byly hodnoty poruchového proudu zvoleny jako A.
Tabulka 3. Druhým případem byl pravý opak, tedy
vrchní vrstva měla rezistivitu větší než vrstva spodní.
Pro jednotlivé kombinace půdy byl vypočten vztahem (1.
Zvolené hodnoty vychází možných poruchových proudů soustavách izolovaným a
kompenzovaným uzlem zdroje. Její vodivost
pak byla zvolena podle dostupných údajů internetu, konkrétně literatury [21].22) koeficient odrazu. Nutno dodat, rámci
simulací nebyly brány potaz spojovací prvky ani žádné montážní detaily.
Pokud >0, tak vrchní vrstva rezistenci menší než vrstva spodní.26)
V následující tabulce nachází tři zvolené kombinace rezistivit obou vrstev půdy.2 Vlastnosti materiálů vrstev půdy
Zemniče byly tvořeny žárově zinkovanou ocelí, označovanou jako FeZn.
.
V tomto případě byla vybraná vodivost 6,67 106
S/m.
Rezistivita půdy byla volena základě údajů normy ČSN 2000-5-54 [4]. Vybrané hodnoty, společně typem půdy, jsou následující tabulce.
ρ (Ω·m) Typ půdy
30 Rašelina
100 Ornice
400 Vlhký štěrk
500 Křemenné písky
Pro orientační srovnání případů byl definován koeficient odrazu který nabývá
hodnot Pokud <0, tak vrchní vrstva větší rezistenci než vrstva spodní.
Případ (Ω∙m) (Ω∙m) (-)
1 400 0,86
2 500 500 0
3 500 100 -0,67
3.1.2 Koeficienty odrazu pro jednotlivé případy. První případ představoval situaci, kdy
rezistivita vrchní vrstvy byla menší než spodní.1 Hodnoty rezistivity konkrétním typem půdy.37
Hlavním úkolem bylo porovnat různé geometrické konfigurace zemničů při stejných
simulačních podmínkách vyhodnotit jejich vliv rozložení potenciálu okolí zemniče.
𝐾 =
𝜌2 𝜌1
𝜌2 𝜌1
(1.
3.1. [18]
Tabulka 3. Při
simulaci byly použity tři odlišné případy. Třetím případem byla homogenní
půda. Homogenní půdou rozumí půda, jejíž vrchní vrstva stejnou vodivost jako
vrstva spodní
