Zvolené hodnoty vychází možných poruchových proudů soustavách izolovaným a
kompenzovaným uzlem zdroje. Nutno dodat, rámci
simulací nebyly brány potaz spojovací prvky ani žádné montážní detaily. [18]
Tabulka 3.2 Koeficienty odrazu pro jednotlivé případy.1 Hodnoty rezistivity konkrétním typem půdy. Druhým případem byl pravý opak, tedy
vrchní vrstva měla rezistivitu větší než vrstva spodní. První případ představoval situaci, kdy
rezistivita vrchní vrstvy byla menší než spodní.26)
V následující tabulce nachází tři zvolené kombinace rezistivit obou vrstev půdy.2 Vlastnosti materiálů vrstev půdy
Zemniče byly tvořeny žárově zinkovanou ocelí, označovanou jako FeZn. Při
simulaci byly použity tři odlišné případy. Homogenní půdou rozumí půda, jejíž vrchní vrstva stejnou vodivost jako
vrstva spodní.1. Její vodivost
pak byla zvolena podle dostupných údajů internetu, konkrétně literatury [21].3 Velikost poruchového proudu
Pro simulace byly hodnoty poruchového proudu zvoleny jako A.1.22) koeficient odrazu.
Pokud >0, tak vrchní vrstva rezistenci menší než vrstva spodní.
.
Pro jednotlivé kombinace půdy byl vypočten vztahem (1.37
Hlavním úkolem bylo porovnat různé geometrické konfigurace zemničů při stejných
simulačních podmínkách vyhodnotit jejich vliv rozložení potenciálu okolí zemniče.
3.
V tomto případě byla vybraná vodivost 6,67 106
S/m. Dostupné [4].
Případ (Ω∙m) (Ω∙m) (-)
1 400 0,86
2 500 500 0
3 500 100 -0,67
3.
Tabulka 3.
𝐾 =
𝜌2 𝜌1
𝜌2 𝜌1
(1. Vybrané hodnoty, společně typem půdy, jsou následující tabulce.
Rezistivita půdy byla volena základě údajů normy ČSN 2000-5-54 [4].
ρ (Ω·m) Typ půdy
30 Rašelina
100 Ornice
400 Vlhký štěrk
500 Křemenné písky
Pro orientační srovnání případů byl definován koeficient odrazu který nabývá
hodnot Pokud <0, tak vrchní vrstva větší rezistenci než vrstva spodní. Třetím případem byla homogenní
půda
