Mohlo pak docházet zkreslení
výsledků.
Rozměry použitých zemničů byly voleny tak, aby odpovídaly běžně používaným
rozměrům praxi. Zemnič byl modelován tak aby jeho spodní okraj končil hloubce m.
Do zemniče byl injektován poruchový proud, což vedlo vytvoření elektrického pole
v okolní půdě.
Obě zemní vrstvy pak ležely záporných hodnotách osy Z.
3.36
3. Všechny typy zemničů, kromě tyčového, byly umístěny pod zemí.
Simulace byly provedeny pro čtyři druhy zemničů, které běžně používají praxi
uzemňovacích soustav:
− tyčový zemnič válcová tyč dlouhá průměrem mm,
− páskový zemnič vodorovně položená pásovina dlouhá široká mm
a její tloušťka mm,
− kruhový zemnič prstenec průměru tvořený pásovinou rozměry 40x4
mm,
− dvojitý kruhový zemnič dva prstence, menší průměrem kolem kterého
je větší prstenec průměrem zároveň oba byly tvořeny pásovinou
s rozměry 40x4mm. Mezi patří
hloubka vrchní vrstvy půdy, kombinace vodivosti půdních vrstev velikost poruchového
proudu.
Celá oblast měla průměr byla tvořena dvou vrstev. získaných hodnot tohoto rozložení potenciálu vychází následné
zpracování analýza výsledků.SIMULACE ROZLOŽENÍ ELEKTRICKÝCH
POTENCIÁLŮ
V následující kapitole popsán proces tvorby modelů různých druhů zemničů
v programu Ansys Electronics jsou vysvětleny použité vstupní parametry.1 Rozměry simulované plochy geometrie zemničů
Pro účely simulace bylo potřeba vytvořit dostatečně velkou oblast, aby se
minimalizoval vliv hran modelu výsledný průběh. Pro potřeby simulace byly zvoleny výšky tohoto válce jako 3
a Tyto délky byly zvoleny pro posouzení vlivu tloušťky vrchní vrstvy výsledný
průběh rozložení potenciálu.1. Střed vrchního povrchu celé oblasti umístění místa
vstupu proudu zemniče byl umístěn symetricky počátku souřadnicového systému, tedy
v bodě (0,0,0).
. Zároveň bylo potřeba nejlépe přiblížit reálným podmínkám při šíření
proudu půdě. Spodní vrstva byla
tvořena polokoulí, jejíž poloměr byl Vrchní vrstva byla tvořena válcem
s proměnou výškou.1 Vstupní parametry
3
