Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Chybu výsledného oteplení orientačně určíme předpokladu,
že absolutní chyby měřeníjednotlivých dílčích oteplení dané části stroje jsou známy
a jsou stejně velké. Můžeme postupovat podle způsobu
uvedeného [13-7].
ô ASj AB2 A$3 A94 Ad
Lze dokázat, absolutní chyba výsledného oteplení je
W -
= (13-4)
■bH
Obr. 276.—A9m Á9j kbí A5b
A&2 A9m A9V kb2 A9b
A93 A3m A&U kb3 ASb
A$4 A9m 0
Řešením uvedené soustavy rovnic podle hledaných složek oteplení ASm, A9V,
A9r, A9b dostaneme výsledné superponované oteplení A>9N uvažované části stroje
při jmenovitém zatížení
A9n ASj U3b) (A92 A34) b(AS3 A34) (13-3)
kde jsme pro stručnost zápisu zavedli označení
b kbl fcb2 1
ku3kb2 kb3
Zajímá nás, jakou pravděpodobnou chybou <5A$N určujeme náhradních
oteplovacích zkoušek výsledné oteplení $N. Činitel f{b, v3) pro
výpočet absolutní chyby výsledného
oteplení
407
