Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
AP* "
APoN APkN ^
APb AP,
kde
APbN /bN) APmN
A$m CmAPm; ASy C[/AP0; ASj APk; A3b APb
Činitele k,, /cb /cm vyjadřují poměr ztrát při libovolném zatížení jmeno
vitým ztrátám. Náhradní oteplovací zkoušky vhodné pro synchronní stroje
Vzhledem tomu, metoda náhradních oteplovacích zkoušek zcela
obecná, lze takto zjišťovat nejen oteplení statorového vinutí drážce, ale střední
oteplení.
(Význam indexů: —jmenovitý, —vliv mechanických ztrát, —vliv ztrát
závislých napětí, —vliv ztrát závislých proudu, vliv budicího vinutí
na oteplení statorového vinutí. Součinitele Cm, Cj, mají rozměr tepelných odporů. Zpravidla volíme zkoušky při čtyřech různých stavech zatížení
stroje. zkouška naprázdno při zvýšeném napětí U1N,
4. Výsledky měření lze
popsat soustavou čtyř rovnic vyjádřených obecném tvaru rovnicemi typu (13-2),
které musí být vzájemně lineárně nezávislé. mechanický chod (bez buzení), 0.
13.
Charakterizují citlivost jednotlivých částí elektrického stroje oteplení ztrátami
určitého druhu. Symboly AP0, APk, APb, APmoznačují ztráty naprázdno, nakrátko,
budicí mechanické.
Potom určení čtyř neznámých složek oteplení A9m, A&v A9J; A3b, jejichž
součet určuje výsledné oteplení při jmenovitém zatížení A3N, stačí změřit oteplení
uvažované části stroje při čtyřech různých stavech zatížení.2. zkouška naprázdno při jmenovitém napětí t/1N,
3.
1. dalším výkladu ukážeme, jaké náhradní zkoušky jsou podle zkušeností
vhodné při vyšetřování oteplení statorového vinutí nebo oteplení magnetického
obvodu statoru. zkouška nakrátko při jmenovitém proudu statoru 1N,
2.5.
Uvedené čtyři náhradní oteplovací zkoušky lze matematicky popsat hlediska
oteplení) soustavou rovnic vyjadřujících souvislost spojující změřená oteplení
uvažované části stroje při těchto čtyřech náhradních zkouškách A,9j, A92>A<93,
s hledanými složkami oteplení A9m, A$v AS/, A$b
406
.)
Představíme-li si, tepelný model elektrického stroje lze popsat složitou sítí
náhradních tepelných odporů, přijmeme-li princip superpozice oteplení, vyplývá
z toho, tepelné vazby mezi jednotlivými částmi stroje jsou charakterizovány
neměnnými hodnotami tepelných odporů, tedy hodnoty součinitelů Cm, ,
Cj, Cbjsou pro daný model stroje konstantní
