Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
í
ideál u
Kromě zmíněného způsobu výpočtu, uvedeného odstavci 4. Jak bylo ověřeno srovnáváním
změřeného ventilačního příkonu několika ventilátorů tohoto typu, navržených
pro elektrické stroje poměrem průměrů 0,8) příkonem vypočteným podle
idealizovaného matematického modelu, teoretický výpočet ventilačního příkonu
v celém rozsahu průtoku vzduchu velmi dobře shoduje měřením. rotujícími
ve volném prostoru), shodují výsledky Busemannovy teorie skutečností. Rovnoběžně Eulerovými
teoretickými charakteristikami tlaku jsou diagramech vyneseny ideální charakte
ristiky tlaku, vycházející bodu určeného souřadnicemi tjtt 2e0, Pří
slušné rovnice ideálních charakteristik tlaku byly již odvozeny (4.
Vzniká otázka, zda teorie ideálních charakteristik tlaku lze použít pro výpočet
ventilačního příkonu mezním. Rovněž
porovnání výpočtů ventilačního příkonu ventilátorů úhlem 90° podle této
metody metodou výpočtu podle empirických vzorců odvozených systematic
kých měření (uvedených [4-7]) ukazuje dobrou shodu výsledků (na pro
všechny příklady, detailně řešené zmíněné knize.) Přestože tedy teoretické
zdůvodnění této skutečnosti dosud chybí, můžeme tuto metodu, praxi již
nepřímo experimentálně prověřenou, opírat při.
Na obrázcích 66a jsou vyneseny Eulerovy teoretické charakteristiky pro
oběžné kolo lopatkami zahnutými dozadu (p2 90°).2.10.5.4.2.1. (Větší rozdíl vzniká pouze
u oběžných kol extrémně malým počtem lopatek, 6.5.2. Okolnost, jsme schopni ideální
charakteristiku tlaku spolehlivě určit pro tento druh ventilátorů, nejrozšířenější
v elektrických strojích, pro široké uplatnění uvedené teorie praxi zvlášť pří
znivá.3.případě oběžných kol rovnými radiálními lo
patkami ()?! /?2 90°), kdy skutečné proudění např. odtržením proudu
na náběžné hraně lopatek při jakémkoli množství vzduchu velice liší od
idealizovaného matematického modelu proudění. Vychází něm Busemannovy
teorie ideálních charakteristik tlaku radiálních ventilátorů, probrané odstavci
4.
Známe-li tedy ventilačního výpočtu stroje průtok vzduchu radiálním ventilá
torem, jsme schopni při znalosti průběhu f(Q vyšetřit průběh základní
Části ventilačního příkonu ventilátoru protože platí
Pí APiQ (4-132)
201
.1 vyža
dujícího znalost všech tří určujících hodnot ,rjs), lze ventilační příkon
radiálních ventilátorů stanovit jiným postupem.
Jak ukázal Bommes [4-3] základě experimentů radiálními ventilátory lo
patkami tvaru úseku logaritmické spirály zahnutými dozadu (šířka lopatek se
s průměrem neměnila) Solomachovová [4-23] srovnáním teorie známými vý
sledky několika experimentů oběžnými koly bez spirální skříně (tj. výpočtu nově navrhovaných venti
látorů výstupním úhlem lopatek /J2 90°.1).2
