Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Při úderu blesku, nebo při větším zatí
žení však tato mezera (vrstva) ihned proražena geologické vodiče
74
.
Tento vzestup odporu závisí vlastnostech půdy. 3).Vypočítáme zemní odpor jedné tyče
1 0
R 7,2 a
JLO
b) Přibližně určíme počet tyčí
i?v **
c) Přibližně určíme délku spojovacího pásku
l m
Vzhledem tom nám vychází opraveném výpočtu přibližně
stejná délka spojovacího pásku, bude její zemní odpor rji =
= 0,83 (tab. Pom ěry ještě zlepší, neboť zvětší délka
spojovacího pásku m. Voda obsažená půdě odpaří odpor značně zvětší. hromosvodových
zemničů nemá tento tzv. rjifji ,9
Při možnosti využít hloubky postačí dosažení předepsaného
zemního odporu tyčí.
Protikladem „vysoušecího efektu“ „fritační efekt“ Celkový
zemní odpor zemnice skládá tří částečných odporů: přechodového
odporu odporu lože vlastního odporu horniny Rovná tedy
R Rti
Přechodový odpor může nabývat vysokých hodnot, například když se
půda poněkud oddálí zemnice. „vysoušeči efekt“ podstatný význam pracov
ních ochranných zemničů však ohraničuje zatížitelnost zemnice.
b) Vysoušeči spékací jev
Procházejí-li zemničem velké proudy, bezprostřední okolí zemnice
značně zahřáto.
Přesný počet tyčí pak určíme vztahu
n 8,64(_}______L )
1 fíl )
7,2
\ flv. Při
projektování velkých rozsáhlých zemničů proto výhodné stanovit ně
kolika pokusy axim ální zatížitelnost
