Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
projektování vždy zaned-
dbává přechodový odpor odpor lože.
Elektrická vodivost půdy charakter elektrolytické vodivosti.
Intenzívní vypařování, tj. ěkteří
autoři zjistili prudké zvětšování odporu zemnice způsobené vysycháním
půdy již při teplotě °C. nejčastěji teplota nižší než 100 °C. Značný vzrůst (přes °C) teploty půdy tím souvisící snížení
měrného odporu půdy může velký vliv odpor zemničů při velkých
hustotách zem ních proudů. Lze
říci, vodivost elektrolytů závisí především koncentraci teplotě. ČSSR se
obvykle uvádějí údaje, čerpané sovětské, švýcarské nebo německé
literatury vlastních měření. rychlé klesání vlhkosti půdy začíná při
teplotě závislé atmosférických podm ínkách vlastnostech půdního
roztoku pórech půdy.
Při konstantní teplotě závisí ěrný odpor půd zcela nasycených
vodou pórovitosti struktuře půdy, jakož obsahu vázané vody. Tento názor však nesprávný.
Y rozsahu teplot 100 ěrná vodivost půd růstem teplot
zvětšuje.
Půdy nejčastěji třídí podle zrnitosti. především různých solí tvořících vodou půdní roztok,
obvykle nepatrné koncentraci, proto běžně zvaný vodou. Tento odpor totiž
rozhoduje zemním odporu trvanlivosti zemničů.
c) liv vlhkosti teploty
Stanovení závislosti měrného odporu půdy jejích jiných vlast
nostech podstatný význam pro zemnicí zařízení.
75
. Byl-li tedy odpor půdy správně
změřen, dostanem pro zemnic výpočtem hodnoty, které ani při velkém
zatížení nejsou mnoho vyšší než skutečné hodnoty, často však nižší než
hodnoty, jež jsou nam ěřeny hotovém zemnici.
Tento znám jev často podkladem pro názor, předem vypočí
tané hodnoty zemního odporu při velkém zatížení zemnice podstatně
zmenšují, tedy možné při projektování vždy počítat určitou re
zervou.
V lastnosti půdy závisí mechanické stavbě tuhých částic, jakož
i obsahu kapalných plynných částic, přičemž ěrný odpor půdy závisí,
jak již bylo podotknuto předcházejících statích, především vlhkosti
a obsahu chemických sloučenin rozpustných vodě podléhajících
disociaci, tj.jsou „zfritovány“ Přechodový odpor tedy většinou měření poněkud
zkreslí.
Z uvedených příčin třeba pokládat krajní teplotu zahřívání
půdy kolem zemničů tpt 100 při krátkodobých proudových zatí
ženích /pa při zatíženích dlouhodobých. odnoty měrného odporu
různých půd neporušených hornin vzájem značně liší