Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 100 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7]/eř [m2] 102 . Z elektrody jiného tvaru než koule nebo polokoule neodchází proud rovnoměrně hustota proudu povrchu zemniče obecného tvaru není v každém ístě stejná. Pro jednoduché, obvykle používané tvary elektrod je nerovnom ěrnost hustoty proudu S přihlédnutím této nerovnom ěrnosti lze podle předchozího vzorce pro inim ální povrch elektrody psát podm ínku Tuto rovnici udávají též sovětské předpisy pro určení nejmenší dovolené plochy zemniče ohledem oteplení půdy. Měrné teplo kolísá půd rozmezí 10® s/m podle druhu půdy obsahu vody (voda sama 4,2.10-4. Příklad h 5 ž . 10® s/m3 °C). Vzrůst obsahu vody půdě působí proto funkci zemničů příznivě naopak vyschnutí půdy následek zmenšení proudové zatížitelnosti. Zvětšení obsahu vláhy půdě způsobí jednak zmenšení jejího měrného odporu, jednak zvětší ěrné teplo. ztah byl též převzat předpisové norm ČSN 1010 ČSN 1795. Pro půdu prům ěrné vlhkosti střední hodnota 1,75 10®W s/m3 °C.Známe-li konstanty půdy lze podle této rovnice vypočítat, za jakou^dobu půda povrchu elektrody, zatížené hustotou proudu J, ohřeje počáteční teploty teplotu #. Po dosazení přijatých hodnot 1,75 10®W s/m °C, -*-7 = = vzorce dostávám pro elektrody tvaru polokoule nebo koule vztah Polokoulová elektroda půdě ěrným odporem 100 fžm půdu oteplí při proudovém zatížení povrchu elektrody J 320 A/m půdě měrném odporu desetkrát větším 000 Om) je 102 A/m Pro 100 Í2m dobu průtoku min vychází zatí­ žení A/m 2. Při vzrůstu teploty —•ů nenastává ani letních měsících ještě vypařování půdní vláhy. Tento přírůstek lze pokládat nejvýš přípustný lze používat vzorcích jako konstanty. Půda pak snese bez přehřátí větší proudové zatížení. Značné zatížení proto snesou především elektrody zasahující spodní vody