Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
, aby elektroda půdě měrném odporu 100 byla
schopna bez přehřátí půdy odvádět země proud 000 dobu s,
musí její povrch nejméně 1,2 10~4 000 ]/l00 2,7 2. Tak podle grafu např.
Povrchy používaných trubkových (tyčových) elektrod délky
jsou tab. vyčíslena rovnice 1,2 10-4 .
Tab.Tak např. 14.
Účinný povrch pásku
Rozměry 35X 30X 4
Povrch [m2] 0,06 0,055
Na obr.]/qí pro
různé hodnoty ěrných odporů půdy.
U složených zemničů třeba nejprve stanovit, jaká část celkového
zemního proudu určitou elektrodou prochází, podle toho počítat její
zatížení oteplení.
Při dostatečně malém zatížení elektrody všechno vzniklé teplo
v půdě stačí odvádět, aniž přírůstek teploty překročí přípustnou
hodnotu. Ollendorf odvodil pro tepelnou rovnováhu kulové elektrody
zapuštěné hluboko zemi výraz
Uz ]/2qX{ů„ —■#o)
103
. pásek
3 mm, jehož účinný povrch 0,055 2/m, který odvádět proud
20 dobu hodiny leží půdě měrném odporu 100 Qm, musí být
dlouhý nejméně 20/(14 0,055) m.
Povrchy používaných trubkových (tyčových elektrod) délky
Rozměry palcích] 212 Qio2 4
Povrch [m2] 0,1 0,15 0,12 0,23 0,27 0,31 0,35
Účinný povrch pásku (účinný povrch náhradní povrch, jaký
by měla elektroda válcového tvaru stejné délky stejného zemního
odporu) tab. 15.
Tab. 15. 14
