Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
U složených zemničů třeba nejprve stanovit, jaká část celkového
zemního proudu určitou elektrodou prochází, podle toho počítat její
zatížení oteplení. 15., aby elektroda půdě měrném odporu 100 byla
schopna bez přehřátí půdy odvádět země proud 000 dobu s,
musí její povrch nejméně 1,2 10~4 000 ]/l00 2,7 2. 15.
Účinný povrch pásku
Rozměry 35X 30X 4
Povrch [m2] 0,06 0,055
Na obr. vyčíslena rovnice 1,2 10-4 . Tak podle grafu např.
Při dostatečně malém zatížení elektrody všechno vzniklé teplo
v půdě stačí odvádět, aniž přírůstek teploty překročí přípustnou
hodnotu.
Povrchy používaných trubkových (tyčových) elektrod délky
jsou tab. Ollendorf odvodil pro tepelnou rovnováhu kulové elektrody
zapuštěné hluboko zemi výraz
Uz ]/2qX{ů„ —■#o)
103
.Tak např.
Povrchy používaných trubkových (tyčových elektrod) délky
Rozměry palcích] 212 Qio2 4
Povrch [m2] 0,1 0,15 0,12 0,23 0,27 0,31 0,35
Účinný povrch pásku (účinný povrch náhradní povrch, jaký
by měla elektroda válcového tvaru stejné délky stejného zemního
odporu) tab.
Tab.
Tab.]/qí pro
různé hodnoty ěrných odporů půdy. 14. 14. pásek
3 mm, jehož účinný povrch 0,055 2/m, který odvádět proud
20 dobu hodiny leží půdě měrném odporu 100 Qm, musí být
dlouhý nejméně 20/(14 0,055) m
