Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
vidět, vzrůstající teplotou (teplota povrchu
elektrody) ěrný odpor půdy zpočátku poněkud zmenšuje, když
teplota dosáhne asi °C, prudce zvětší.
Jestliže nepřihlížíme odvádění tepla půdě úvahu vezme
pouze shromažďování tepla půdě, jestliže rovněž zanedbá chlazení
od povrchu země, lze psát pro elektrody tvaru koule nebo polokoule vztah
í
0 [A/m2; s/m °C, s]
Qt
kde hustota proudu [A/m 2],
c měrné teplo půdy s/m3 °C],
$o rozdíl teplot, kterým došlo ohřátí půdy,
t čas, který došlo ohřátí -&— [s]. Změna zemního odporu
páskové elektrody při déletrvajícím
průtoku proudu (napětí elektrodě
U 220 hloubka m)
Obr.R[Q]
Obr. 35a. ukazuje výsledek pokusu zatěžování půdy
pomocí tyčové elektrody hlinité půdě při konstantní hustotě proudu na
elektrodě. Počáteční zmenšení odporu je
způsobeno zápornou teplotní charakteristikou půdního elektrolytu;
k prudkém zvětšení odporu dochází, jakm ile dojde intenzivním vypa
řování půdní vláhy; tím pak souvisí zvětšení zemního odporu elektrody
(obr. Obr. 35b. Změna zemního odporu zemniče,
složeného tří trubkových elektrod, při
průtoku proudu při 520 V
křivky značí průběh odporu trubek
1, křivka značí průběh odporu celého
zemniče
žená mezi zrny zeminy začne odpařovat, půda vysouší její ěrný
odpor zvětšuje. 35a, 35b).
101
