Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
35a, 35b). Změna zemního odporu zemniče,
složeného tří trubkových elektrod, při
průtoku proudu při 520 V
křivky značí průběh odporu trubek
1, křivka značí průběh odporu celého
zemniče
žená mezi zrny zeminy začne odpařovat, půda vysouší její ěrný
odpor zvětšuje. 35b. Změna zemního odporu
páskové elektrody při déletrvajícím
průtoku proudu (napětí elektrodě
U 220 hloubka m)
Obr.R[Q]
Obr.
101
. vidět, vzrůstající teplotou (teplota povrchu
elektrody) ěrný odpor půdy zpočátku poněkud zmenšuje, když
teplota dosáhne asi °C, prudce zvětší. 35a. Obr.
Jestliže nepřihlížíme odvádění tepla půdě úvahu vezme
pouze shromažďování tepla půdě, jestliže rovněž zanedbá chlazení
od povrchu země, lze psát pro elektrody tvaru koule nebo polokoule vztah
í
0 [A/m2; s/m °C, s]
Qt
kde hustota proudu [A/m 2],
c měrné teplo půdy s/m3 °C],
$o rozdíl teplot, kterým došlo ohřátí půdy,
t čas, který došlo ohřátí -&— [s]. ukazuje výsledek pokusu zatěžování půdy
pomocí tyčové elektrody hlinité půdě při konstantní hustotě proudu na
elektrodě. Počáteční zmenšení odporu je
způsobeno zápornou teplotní charakteristikou půdního elektrolytu;
k prudkém zvětšení odporu dochází, jakm ile dojde intenzivním vypa
řování půdní vláhy; tím pak souvisí zvětšení zemního odporu elektrody
(obr
