Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
Pokud však odha-
lí zkoušky výrobku neshodu, měla prvním přirozeným krokem
v komunikaci s výrobcem být žádost o poskytnutí technické doku-
mentace a její ověření účelem zjištění toho, zda jsou nedostatky
způsobeny chybou v návrhu nebo v procesu výroby.
V praxi oba přístupy téměř vždy doplňují.51
sborníky technické harmonizace 2010
v administrativních postupech, které jsou ukazatelem oslabe-
né bezpečnosti výrobků. Většina orgánů do-
zoru nad trhem využívá základní zkoušky v rámci postupu odběru
vzorků, což také zajistí, výrobky předané k laboratorním zkouš-
kám jsou pravděpodobně nebezpečné. prokázáno, většina nebezpeč-
ných výrobků vykazuje nedostatky v administrativních postu-
pech. Požadavky technickou dokumentaci jsou
celkově vzato daleko podrobnější pro výrobky spadající oblasti
působnosti směrnic Nového přístupu (například elektrická zařízení
a hračky), zatímco obecnější požadavky jsou kladeny výrobky
spadající oblasti působnosti GPSD.
Mezi další aspekty, které souvisejí základní koncepcí orgánů do-
zoru nad trhem, patří:
přístup k provádění laboratorních zkoušek, tj.
Volba přístupu odvíjí toho, jaký druh výrobků měl být
předmětem kontroly. Řada orgánů dozoru nad
trhem zasílá výrobky k laboratorním zkouškám účelem zpochyb-
nění posouzení shody provedeného výrobcem.
Proto v principu měly být oba přístupy používány současně, ve
skutečnosti kontrola dokumentace součástí jakékoliv činnosti
dozoru nad trhem. Toto zjištění
potom ovlivní otázku volby účinných nápravných opatření.
Přístup založený kontrole výrobků stanovuje, jediným–
způsobem kontroly bezpečnosti výrobku zkouška samot-
ného výrobku. Takovýto přístup nákladnější a časově ná-
ročnější než ověření dokumentace, protože zkoušení výrob-
ku většinou vyžaduje využití laboratoří, a samotný úředník je
schopen zkontrolovat pouze několik výrobků týden (nepo-
čítaje v to související činnosti). Příslušné orgány však samy musí rozhodnout
o svých prioritách, pokud jde o volbu přístupu. zda jsou prová-••
děny vlastních laboratořích nebo jsou prováděny subdoda-
vatelsky,
postoj orgánů dozoru nad trhem pokud jde o vnější tlak sní-••
žení počtu kontrol strany průmyslu,
