Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
4 Přístupy k dozoru nad trhem
Prvořadým cílem dozoru nad trhem v oblasti výrobků určených pro
spotřebitele omezení rizik, které tyto výrobky pro spotřebitele
představují. Nicméně všechny tyto aspekty jsou z pohledu přístupu or-
gánu dozoru k jeho úloze významné, a proto zaslouží, aby byly
vzaty v úvahu.4.52
sborníky technické harmonizace 2010
přístup k důvěrnosti získaných informací: měly být výsledky••
inspekcí a laboratorních zkoušek zpřístupněny široké veřejnos-
ti, neboť dozor nad trhem financován z peněz daňových po-
platníků? Názory tuto otázku a právní úprava v Evropě se
podstatně liší: některé členské státy zveřejňují řadu informací,
zatímco ostatní stěží nějaké; a
stupeň transparentnosti, kterého přejí orgány dozoru nad tr-••
hem dosáhnout. „koncepčním dokumentu“ účelem
poskytnutí návodu pro postupy plánování a stanovování priorit.1 Reaktivní dozor nad trhem
Dle GPSD i Nařízení (ES) 765/2008 musí být stížnosti spotřebitele
prošetřeny a v případě potřeby přijata opatření.
Přístup orgánů dozoru k výše uvedeným aspektům potřeba jed-
noznačně formulovat v tzv. V současné době lze pro dozor nad trhem s nepotravi-
nářskými výrobky určenými pro spotřebitele rozeznat pět přístupů. Hlášení o poten-
cionálně nebezpečných výrobcích nebo výrobcích, které nejsou
ve shodě, mohou být zasílány také z jiných zdrojů, a to včetně
stížností konkurenční výrobky, oznámení ostatních orgánů
dozoru nad trhem v tomtéž nebo jiném členském státě nebo od
tisku.
Tvorba takového „koncepčního dokumentu“ považována je-
den z osvědčených postupů.
3.
Tyto přístupy liší v otázce monitoringu trhu a mohou být příči-
nou rozdílných způsobů plánování příslušných činností a vytváření
organizačního rámce.
.
3.
Ne všechny výše uvedené aspekty mohou orgány dozoru nad tr-
hem samy o sobě ovlivnit, některé z nich jsou vymezeny legisla-
tivou nebo národní legislativou, ostatních případech jsou
možnosti výběru dozorových orgánů omezeny národními politi-
kami
