Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
122
sborníky technické harmonizace 2010
Proaktivní dozor nad trhem oproti tomu plánovaná aktivita vy-
plývající z dlouhodobých a krátkodobých plánů kontrolního orgá-
nu.
Přestože jsou činnosti reaktivního dozoru nad trhem spuštěny
vnějšími událostmi, možné určité míry tyto činnosti předví-
dat plánovat.
. Kontrola
většinou zahrnuje laboratorní zkoušky ověření dokumentace. Orgán může předem stanovit maximální objem
prostředků vynakládaných tyto aktivity, nebo může stanovit
cíl prošetřit rok určitý počet nehod. důle-
žité především u potenciálně kritických případů. Vedoucí pracovník orgánu dozoru nad trhem vytvoří projek-
tový plán a sestaví kritéria pro odběr vzorků, která budou sloužit
jako základ pro výběr počtu kontrolovaných výrobků.
Důležité mít také efektivní nástroje k rozpoznání rizika a stano-
vování priorit u stížností a dotazů, čímž kontrolní orgán vyhne
tomu, aby byl přetížen irelevantními případy. Při stanovování priorit v rámci případů
je nicméně rozumné používat transparentní kritéria.
Je důležité uvědomit, orgán dozoru nad trhem vždy mož-
nost rozhodnout se, zda danému případu bude věnovat, niko-
li. Orgán nemá povinnost zabývat každou stížností dotazem,
které jsou předloženy.
V tomto kontextu kritickým případem rozumí případ, který je
příčinou policejního vyšetřování, nebo případ, nějž jsou (nebo
by mohla být) zapojena média. Kritické případy vždy vyžadují od
orgánu dozoru nad trhem pozornost i v případě, orgán roz-
hodne daným případem nezabývat.
Rozdíly mezi proaktivním a reaktivním dozorem nad trhem jsou
uvedeny v Tabulce Sloupec „reaktivní dozor nad trhem“ roz-
dělen dvě části popisující „kritické případy“ a „ostatní případy“.
Výsledky jsou následně použity k posouzení rizika a výsledky po-
souzení rizika pak sdělení informací o riziku, kdy rozhodnuto
o dostatečných a přiměřených opatřeních. Přísun stížností oznámení
o nehodě může být stabilní, nebo kolísat předvídatelným způso-
bem, což lze také vzít při plánování těchto aktivit v úvahu. Takové případy
by měly být hodnoceny individuálně a kontrolní orgán měl
připravit vysvětlení pro případ, kdy rozhodne případem ne-
zabývat
