... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
2 Složky nejistot vznikajících základě odchylek (systema-
tických chyb), které jsou vyhodnocovány postupem A
Zdroje odchylek (systematických chyb) spadajících této ka-
tegorie zpravidla týkají specifické konfigurace provedení kon-
krétního měření nebo realizace konkrétního procesu měření. Pro
vyšetření složek nejistot vznikajících základě odchylek (syste-
matických chyb), které jsou vyhodnocovány postupem existuje
mnoho různých postupů přístupů.
Kalibrace měřidel nimi spojené nejistoty sem zpravidla ne-
spadají; jsou vyhodnocovány postupem ale měřidel nekalib-
rovaných lze uvažovat tom, jejich příslušný vliv bude předmě-
tem vyhodnocení odpovídající složky nejistoty typu A. obtížné získat) řadu pozo-
rování chování odchylky (systematické chyby), postupovat tak, že
se využije informace maximální velikosti, které taková odchylka
(systematická chyba) může dosahovat, předpokládaného roz-
dělení pravděpodobnosti stanoví standardní nejistota spojená
s touto odchylkou (systematickou chybou) zde však již ale využí-
váme facto přístup vyhodnocení této složky nejistoty měře-
ní.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
24
Měření dále prováděno mnoha různými obměnami uspořá-
dání procesu měření, které zahrnují změny sestavě používaných
měřidel, změny osob, které měření provádějí, uspořádání měřidel,
vliv prostředí atd. také vždy
dobře stanovit, čím tato odchylka způsobována její případ-
nou velikost ovlivňuje. Potom nutné
nejistotu spojenou takovou odchylkou vyhodnocovat jako směro-
datnou odchylku průměrné hodnoty, kterou taková odchylka má,
nebo případě, nelze získat (popř. nejistot vyhodnocovaných postupem předpokládá vždy
normální rozdělení.1. Existují ale také odchylky (systematické
chyby), které nelze korigovat (značná proměnnost odchylky nebo
systematické chyby, která náhodný charakter).
4.
.3. Zpravidla nutno vykonat
sběr příslušných podkladových údajů, provést zkoušky týkající se
chování dané odchylky (systematické chyby), odhadnout závis-
losti hodnotě měřené veličiny hodnotu této odchylky (systema-
tické chyby), vyhodnotit nejistoty spojené tímto odhadem, který
bude potom použit jako korekce výsledku měření
