... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
měřidla etalony kalibrované jiných laboratořích,
2. možné odlišnosti uspořádání měřidel realizaci měřicího pro-
cesu,
5. Neobvyklejšími zdroji
nejistot, které jsou vyhodnocovány přístupem tedy metodami
hodnocení nejistot jinými, než statistická analýza řady měření,
jsou:
1. fyzikální konstanty používané při výpočtu výsledné uváděné
hodnoty,
3. Směrodatná odchylka, předpokládající oboustranný vliv, je
pak počítána zpravidla základě fyzikálně zdůvodněného rovno-
měrného, trojúhelníkového, lichoběžníkového nebo normálního
rozdělení pravděpodobnosti.
Z kalibračních listů/kalibračních certifikátů, publikovaných zpráv
o nejistotách spojených fyzikálními konstantami atd. pak mož-
no zpravidla transparentně bez problému získat relevantní infor-
mace příslušných nejistotách, kde jediným problémem zpravidla
bývá přepočet pomocí uvedeného koeficientu pokrytí zpravidla
uváděné rozšířené nejistoty standardní nejistotu. Opět třeba mít paměti, nejistoty
vznikající náhodnými chybami nemohou být korigovány, zatímco
odchylky (systematické chyby) zpravidla ano.2 Stručně složkách nejistot vyhodnocovaných postupem B
Tento způsob vyhodnocení složek nejistot měření lze opět apli-
kovat jak složky nejistoty měření, které jsou náhodného cha-
rakteru, tak složky nejistoty měření vznikající bázi odchylek
(systematických chyb).
.3.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
25
4.
Jinou věcí ovšem je, existují zdroje nejistot měření, které se
týkají příslušného procesu měření kde není možno různých dů-
vodů provést adekvátní statistickou analýzu dat tak, aby složky
nejistoty měření způsobené těmito zdroji mohly být vyhodnoceny
postupem Zde často používanou technikou technika odhadu
té nejhorší situace, která může nejistotu měření takovým zdrojem
ovlivnit. Vychází zde zkušenosti, vědeckého expertního po-
souzení musíme zpravidla opírat velmi skromná podkladová
data. vlivy prostředí, které nemohou být statisticky vyšetřeny,
4. nedostatek rozlišovací schopnosti měřidla
