... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
Ani není zcela přesné. Postup vyhod-
nocení založen statistické analýze dat. Přístup GUM
vychází toho, veškeré odchylky (systematické chyby) mohou
být korigovány jedinou složkou nejistoty odvozenou těch-
to odchylek (systematických chyb) tedy nejistota spojená výše
zmíněnou korekcí. nejistoty způsobené náhodnou heterogenitou materiálu.1 Složky nejistot vznikajících základě náhodných chyb,
které jsou vyhodnocovány postupem A
U složek nejistot vyhodnocovaných postupem máme celkem
tři základní kategorie těchto nejistot, které souvisí náhodnými
chybami:
1.1. nejistoty způsobené specifickými podmínkami měření,
3.
4. nejistoty, které projevují náhodně průběhu času nejsou
závislé čase (sem spadají například chyby vznikající podmí-
nek opakovatelnosti chyby vznikající podmínek reproduko-
vatelnosti),
2.3.
nejistota důsledku kalibrace používaného měřidla). Základní to, že
vliv náhodných chyb nemůže být nikdy korigován, zatímco vliv od-
chylek (systematických chyb) korigován být může. Nejblíže pravdě to, složky nejis-
tot vyhodnocované způsobem jsou složky nejistot, které vzni-
kají důsledku náhodných chyb nebo odchylek, kterých nejsme
schopni získat přímé informace základě místní realizace daného
měření nebo které vznikají základě náhodných chyb odchylek
v rámci jiných procesů měření, které ovšem mají daným procesem
měření nějakou souvislost (klasickým takovým případem např.
4.3.
.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
23
postupem složkách nejistot, které jsou hodnoceny nebo vy-
hodnocovány postupem Někdy mluví tom, složky nejis-
tot hodnocené postupem jsou složky nejistot, které pocházejí
z místních zdrojů nejistot měření, které přímo souvisejí realizací
daného měření, zatímco složky nejistot hodnocené postupem B
jsou složky nejistot, které pocházejí jiných, zpravidla externích
zdrojů, nejsou tudíž zapříčiněny přímo realizací vlastního měře-
ní.1 Stručně složkách nejistot vyhodnocovaných postupem A
Složky nejistoty vyhodnocované postupem pokrývají jak ná-
hodné chyby, tak odchylky (systematické chyby)
