... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
23
postupem složkách nejistot, které jsou hodnoceny nebo vy-
hodnocovány postupem Někdy mluví tom, složky nejis-
tot hodnocené postupem jsou složky nejistot, které pocházejí
z místních zdrojů nejistot měření, které přímo souvisejí realizací
daného měření, zatímco složky nejistot hodnocené postupem B
jsou složky nejistot, které pocházejí jiných, zpravidla externích
zdrojů, nejsou tudíž zapříčiněny přímo realizací vlastního měře-
ní.
4.
4.3. nejistoty způsobené specifickými podmínkami měření,
3. Postup vyhod-
nocení založen statistické analýze dat.
. nejistoty, které projevují náhodně průběhu času nejsou
závislé čase (sem spadají například chyby vznikající podmí-
nek opakovatelnosti chyby vznikající podmínek reproduko-
vatelnosti),
2.1 Složky nejistot vznikajících základě náhodných chyb,
které jsou vyhodnocovány postupem A
U složek nejistot vyhodnocovaných postupem máme celkem
tři základní kategorie těchto nejistot, které souvisí náhodnými
chybami:
1. Nejblíže pravdě to, složky nejis-
tot vyhodnocované způsobem jsou složky nejistot, které vzni-
kají důsledku náhodných chyb nebo odchylek, kterých nejsme
schopni získat přímé informace základě místní realizace daného
měření nebo které vznikají základě náhodných chyb odchylek
v rámci jiných procesů měření, které ovšem mají daným procesem
měření nějakou souvislost (klasickým takovým případem např. nejistoty způsobené náhodnou heterogenitou materiálu. Ani není zcela přesné. Přístup GUM
vychází toho, veškeré odchylky (systematické chyby) mohou
být korigovány jedinou složkou nejistoty odvozenou těch-
to odchylek (systematických chyb) tedy nejistota spojená výše
zmíněnou korekcí.1.1 Stručně složkách nejistot vyhodnocovaných postupem A
Složky nejistoty vyhodnocované postupem pokrývají jak ná-
hodné chyby, tak odchylky (systematické chyby).
nejistota důsledku kalibrace používaného měřidla).3. Základní to, že
vliv náhodných chyb nemůže být nikdy korigován, zatímco vliv od-
chylek (systematických chyb) korigován být může
