... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
nulové korekce jsou možné pouze, pokud příslušné odchylky
(systematické chyby) nemohou být korigovány, pak musí být
stanovena nejistota nimi spojená,
4. zpravidla předpokládá, všechny odchylky (systematické
chyby) jsou korigovány případné nejistoty souvislosti těmi-
to systematickými chybami jsou nejistotami těchto korekcí,
3.
4. češtině chybně mluví složkách ne-
jistot typu složkách nejistot typu Správně mělo mluvit
o složkách nejistot, které jsou hodnoceny nebo vyhodnocovány
. všechny intervaly nejistot musí být symetrické. všechny složky nejistoty jsou vyjádřeny formou směrodatné od-
chylky,
2. pouze třeba zmínit, tyto postupy stanovení nejistot mě-
ření nejsou ideální určitých laboratořích mohou být zdrojem
nerealistických odhadů nejistot měření jak smyslu nadhod-
nocených, tak podhodnocených odhadů nejistot měření).3 Problematika odhadu stanovení jednotlivých složek nejis-
tot měření podle GUM
Nyní stručně metodám odhadu jednotlivých složek nejistot
měření.
V první řadě třeba zdůraznit, klasický přístup odhadu
nejistoty měření (přístup GUM) vychází následujících základních
principů:
1.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
22
nejistot měření, jsou podrobněji rozpracovány uvedeny přede-
vším dokumentu NORDTEST 537 „Handbook for calculation
of measurement uncertainty environmental laboratories“ ze-
jména pak ČSN ISO/TS 21748:2005, „Pokyn pro použití odhadů
opakovatelnosti, reprodukovatelnosti správnosti při odhadování
nejistoty měření“. Nemá tedy smysl zde podrobně rozebírat to, co
je obsahem těchto dvou významných dokumentů, které jsou lehce
dostupné případě zmíněné normy zakoupením ČNI případě
dokumentu NORDTEST stažením internetu viz předchozí kapi-
tola).
Složky nejistoty měření dělí dvě velké skupiny, které jsou
dány zdrojem nebo příčinou jejich vzniku (tady třeba zdůraznit,
že někdy chybně používá přirovnání, první skupina složek
nejistot jsou něco jako náhodné chyby druhá něco jako systema-
tické chyby před tímto vyloženě nepravdivým zjednodušením je
třeba důrazně varovat)
