... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
21
Dalšími případy, kdy lze jen obtížně uvádět objektivně stano-
vené hodnoty nejistot měření, jsou případy, kdy např.
Tyto postupy, jak využít podkladů získaných rámci experimentál-
ních studií rámci mezilaboratorního zkoušení způsobilosti pro-
střednictvím mezilaboratorního porovnání, pro stanovení odhadu
. Samozřejmě nelze
zaměňovat opakovatelnost nebo reprodukovatelnost nejistotou
měření. Tyto situa-
ce mají být řešeny budoucnu (případně jsou již dnes tak řešeny)
prostřednictvím organizací jako např. Výsledky experimentálních studií, kterých byla dodržena
reprezentativnost, zpravidla poskytují celkový přehled různých
vlivech měření obsahují také zpravidla poměrně precizně
zpracované informace týkající opakovatelnosti reproduko-
vatelnosti určité metody měření/zkoušení. zkušební
laboratoř nebo zkušebna zkouší široké spektrum různých výrob-
ků, kde požadavky rozsah skladbu měření neustále mění,
popř.
Další možností tam, kde možné, využití výsledků růz-
ných experimentálních studií výkonnosti metody realizovaných
programů zkoušení způsobilosti formou mezilaboratorních porov-
nání. Účelem experimentálních studií zpravidla zlep-
šit používání určité metody měření nebo zkoušení rámci určitého
odvětví, zatímco účelem analýzy nejistoty měření zhodnocení
výsledku určitého reálného vykonaného měření. provádí měření specifického charakteru (jedná zpravidla
o měření, která lze charakterizovat jako měření dynamická), která
značně závisejí prostředí, kterém jsou realizována (příkla-
dem může být provádění akustických měření terénu). Nicméně jsou zde
určité souvztažnosti, které lze využít stanovení nejistoty měření. Nakonec účel experimentálních studií neposlední řadě
též mezilaboratorních porovnání zpravidla jiný než stanovení
nejistoty měření. ISO tím způsobem, že
přímo normách normativních dokumentech budou obsažena
doporučení obsahující určitá zjednodušení, která umožní stanovit
nejistotu realizovaných měření. Zde třeba uvědomit, tak
ale bude docházet tomu, některých případech nebudou tak-
to stanovené nejistoty měření odpovídat reálné situaci zde
velké nebezpečí neopodstatněného rozšiřování tohoto přístupu,
který může jevit jako velmi pohodlný způsob, jak zbavit od-
povědnosti precizní analýzu zdrojů nejistot měření, jejich vy-
hodnocení stanovení nejistoty měření
