PŘÍRUČKA
pro uplatňování
směrnice Rady 89/336/EHS. Směrnice se stala závaznou k 1. lednu 1996 a z toho důvodu je nyní dosaženo „úplné“
harmonizace. Elektromagnetická kompatibilita je však skutečnou otázkou značné složitosti.
Kromě toho je oblast působnosti směrnice mimořádně široká včetně všech druhů elektrických
a elektronických zařízení, systémů a dokonce instalací obsahujících elektrické nebo
elektronické součástky. Konečně mnoho výrobků, které spadají do oblasti působnosti této
směrnice, je rovněž předmětem plnění požadavků spadajících do oblasti působnosti dalších
směrnic: směrnice pro nízké napětí, směrnice pro strojní zařízení apod. Z toho důvodu vznikla
naléhavá potřeba vypracovat podrobnou příručku týkající se podstatných aspektů praktického
uplatňování směrnice o elektromagnetické kompatibilitě.
Příručka usiluje o vybudování společného shodného postoje pro usnadnění účinného
a důsledného uplatňování směrnice všemi, kterých se to týká. Směrnice byla vypracována péčí
Komise s přispěním a souhlasem expertů příslušných správních orgánů členských států,
průmyslu, schvalovacích orgánů a evropských normalizačních organizací. Přál bych si, abych
měl příležitost jim všem poděkovat.
Doufám, že uvedený dokument tímto skutečně usnadní uplatňování směrnice, čímž
pozvedne na vyšší úroveň konkurenceschopnost příslušných průmyslových odvětví a povede
k většímu uspokojení uživatelů a spotřebitelů. Tento dokument rovněž usnadní předběžné
vyjednávání o přistoupení zemí východní Evropy pomocí osvěty, aby tak byl lépe pochopen
náš přístup k EMC. Komise bude pokračovat v důkladném sledování vývoje a pokroku v této
oblasti.
Mají lepší elektromagnetické vlastnosti, tj. Zkušenost, správný technický postup stav vědy techniky spolu
s vnitřními charakteristikami součástky hlediska EMC výrobci takovém posouzení pomohou.
Jakmile výše uvedený nejhorší případ konfigurace shodě, může výrobce (který
systém sestavuje nebo spojuje) uvést trh kteroukoliv jeho možných variant nebo
konfigurací, aniž dále ověřoval, protože jsou tom nejhorším případu, pokud týká
EMC, zahrnuty.
Odpovědná osoba může chtít doplnit některé nové součástky, které nebyly původním
(EMC plně odpovídajícím) nejhorším případě konfigurace(í) pohledu EMC obsaženy,
přičemž tyto součástky byly hlediska EMC plně ověřeny. Výrobce
systému (který systém sestavuje nebo spojuje) může postupovat způsobem, který uvedený
níže. nevnesou nová elektromagnetická
rušení, která nejsou již zahrnuta nejhorším případě konfigurace(í), nebo nezhoršují odolnost
ve srovnání nejhorším (plně EMC vyhovujícím) případem konfigurace(í).Příručka pro uplatňování směrnice Rady 89/336/EHS
6.3 Systém nebo přístroj různé konfiguraci
Nejčastěji systém nebo přístroj, aby vykonával různé funkce, nabízen různých
konfiguracích.
35)
Pokud pochybách, může využívat služby rady expertů oblasti EMC. Tato konfigurace, často nazývaná „nejhorší případ“34)
by měla být definovaná
tak, aby zahrnovala, pokud jde EMC35)
, ostatní možné konfigurace.
Elektromagneticky irelevantní součástka dále definována jako taková, která
v důsledku svých elektromagnetických charakteristik není ani náchylná tomu, aby stala
příčinou elektromagnetického rušení ani tomu, aby její užitné vlastnosti
elektromagnetickým rušením zhoršily, tak, neovlivní charakteristiky EMC nebo
určené funkce typických sestav, kterých může být vestavěna.
34)
Tento „nejhorší případ“ lze určit prostým zvažováním různých kombinací, omezeným zkoušením nebo
obojím. Tyto konfigurace jsou variantami úplné nebo komplexní konfigurace. Výrobce potom
ke každé variantě vypracuje podepíše prohlášení shodě opatří označením CE.4. Ten navržen tak, aby úkoly výrobce zjednodušily, přitom aby systém plně
odpovídal směrnici EMC:
Odpovědná osoba měla, hlediska EMC, pokusit definovat konfiguraci, které je
největší pravděpodobnost, způsobí maximální rušení, nebo bude možnému rušení
nejcitlivější. Taková konfigurace se
pak uvede plné shody směrnicí souladu článkem 10.
57
. Výrobce pak vydá prohlášení
o shodě opatří výrobek označením CE. „Nejhorší případ“ často může být tou nejsložitější variantou.
36)
To možno považovat obecně srozumitelné průmyslu, zvláště profesionálním výrobcem (tím, kdo
systém sestavuje nebo propojuje). Může přitom použít buď
součástky elektromagneticky „relevantní“ (které jsou hlediska EMC podstatné) nebo
součástky elektromagneticky „irelevantní“ hlediska EMC nepodstatné):
V kontextu různých konfigurací uplatní následující definice:
Elektromagneticky relevantní součástka definována jako taková, která důsledku
svých elektromagnetických charakteristik náchylná tomu, aby stala příčinou
elektromagnetického rušení nebo aby její užitné vlastnosti elektromagnetickým rušením
zhoršily, takové míry, vliv charakteristiky EMC nebo určené funkce
typických sestav, kterých může být vestavěna36)
