PŘÍRUČKA
pro uplatňování
směrnice Rady 89/336/EHS. Směrnice se stala závaznou k 1. lednu 1996 a z toho důvodu je nyní dosaženo „úplné“
harmonizace. Elektromagnetická kompatibilita je však skutečnou otázkou značné složitosti.
Kromě toho je oblast působnosti směrnice mimořádně široká včetně všech druhů elektrických
a elektronických zařízení, systémů a dokonce instalací obsahujících elektrické nebo
elektronické součástky. Konečně mnoho výrobků, které spadají do oblasti působnosti této
směrnice, je rovněž předmětem plnění požadavků spadajících do oblasti působnosti dalších
směrnic: směrnice pro nízké napětí, směrnice pro strojní zařízení apod. Z toho důvodu vznikla
naléhavá potřeba vypracovat podrobnou příručku týkající se podstatných aspektů praktického
uplatňování směrnice o elektromagnetické kompatibilitě.
Příručka usiluje o vybudování společného shodného postoje pro usnadnění účinného
a důsledného uplatňování směrnice všemi, kterých se to týká. Směrnice byla vypracována péčí
Komise s přispěním a souhlasem expertů příslušných správních orgánů členských států,
průmyslu, schvalovacích orgánů a evropských normalizačních organizací. Přál bych si, abych
měl příležitost jim všem poděkovat.
Doufám, že uvedený dokument tímto skutečně usnadní uplatňování směrnice, čímž
pozvedne na vyšší úroveň konkurenceschopnost příslušných průmyslových odvětví a povede
k většímu uspokojení uživatelů a spotřebitelů. Tento dokument rovněž usnadní předběžné
vyjednávání o přistoupení zemí východní Evropy pomocí osvěty, aby tak byl lépe pochopen
náš přístup k EMC. Komise bude pokračovat v důkladném sledování vývoje a pokroku v této
oblasti.
4.Příručka pro uplatňování směrnice Rady 89/336/EHS
Je nutné poznamenat, některá elektromagneticky pasivní zařízení specifických
aplikacích nemusí být elektromagneticky irelevantní.
Uplatnění směrnice EMC instalace je, hlediska zkušeností získaných během
posledních čtyř let, velmi kontroverzní záležitostí.
58
.5.
Pokud výrobce (který systém sestavuje nebo spojuje) chce později své (svým)
konfiguraci(cím) přidat některé elektromagneticky irelevantní součástky, které nebyly
v původním, hlediska EMC „nejhorším případě“, který plně odpovídal EMC, obsaženy,
nepožaduje něj, aby prováděl další ověřování hlediska EMC.5 Uplatňování směrnice instalace
6.) Je
nutné, aby ten, kdo systém nebo přístroj sestavuje, vzal důsledky tohoto jevu úvahu.1 směrnice vztahuje instalace obsahující elektrické
a elektronické součástky.
O těch dále této kapitole nejedná. Proto klasifikace součástek na
elektromagneticky relevantní elektromagneticky irelevantní vztažena nekompromisně
k aplikaci může aplikace aplikaci měnit. (Příkladem jsou: cívky, motory, kabely.
Jestliže však výrobce (který systém sestavuje nebo spojuje) chce později své (svým)
konfiguraci(cím) přidat některé elektromagneticky relevantní součástky, které nebyly
v původním, hlediska EMC „nejhorším případě“, který plně odpovídal EMC, obsaženy,
musí potom plně zajistit, aby nový, hlediska EMC nejhorší případ konfigurace(í) byl se
směrnicí plně souladu. Podepíše prohlášení
o shodě opatří konfiguraci(e) označením CE.
6.1 2.
Vytvořený přístroj není určen uvedení trh jako samostatná funkční jednotka.1
a kterých běžně hovoří jako „systémech“ jako takovými nimi také zachází.
6.2 Pevná „instalace“ smyslu směrnice EMC
6.1 Všeobecně
Pod svými články 1.5. Přitom konečný uživatel osoba,
která rozhoduje tom, které přístroje vytvoření tak zvané „instalace“ mají použít.
Dobrým příkladem takové „instalace“ sestava HI-FI složená zesilovače, tuneru,
CD přehrávače šasi kazetového magnetofonu, kdy každý těchto dílů vlastní označení
CE samostatně uveden trh. Takové
instalace nutno považovat kombinace, které jsou popsány kapitole 6.2.1 obecně rozumí slovem „instalace“
Při běžném použití slovem „instalace“ někdy popisuje možná kombinace několika
přístrojů sestavená tomu, aby vykonávala určitý úkol. proto důležité uvést této kapitole
analýzu platnosti této směrnice založenou její podstatě:
„Pevná instalace“ nejširším smyslu definována jako „kombinace několika zařízení,
systémů, hotových výrobků a/nebo součástek (dále uváděných jako „části“) sestavených
a/nebo postavených sestavovatelem/instalačním technikem daném místě, aby byly
společně provozovány předpokládaném prostředí účelem vykonávání určité funkce, které
však nejsou určeny tomu, aby byly uvedeny trh jako samostatná funkční nebo obchodní
jednotka“.5
