Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 405 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
bové namáhání zatížení potrubí vlastní tíhou vnějšími silami, deformací pružných částí kompenzačních útvarů potrubí kompenzátorů, — krutové namáhání ramenech prostorových kompenzačních útvarů. úplném návrhu potrubí, něhož možno určit všechna napětí působící stěně trubky nebo jiné části potrubí, provádí kontrola srovnáním porovnávacího redukovaného napětí s dovoleným namáháním. Nebezpečí vzniku trhlin je zvláště aktuální svarech jejich okolí, kde materiál méně plastický kde také mohou existovat nepříznivá vnitřní pnutí, nehledě možným závadám ve svaru (neprovařený kořen svaru, mikrotrhlinky, struskové vměstky apod. Tloušťky parovodů dnešních elektráren dosahují mm. Podle teorie největšího smykového napětí je pro oceli, nichž bývá zpravidla dovolené namáhání smyku polovinou dovo­ leného namáhání tahu, 4. Zvláště vysoká napětí mohou vznikat potrubí z austenitických ocelí, jejichž součinitel tepelné rozťažnosti asi vyšší než ocelí nízkolegovaných. 10.). Velikost těchto napětí možno počítat jen základě známého průměru po­ trubí tloušťky stěny. Parovody většího průměru a větší tloušťce stěny jsou poměrně tuhé, takže tepelné dilatace mohou vyvodit ohybová, resp.2. Kromě základního zatížení vnitřním přetlakem působí zde ještě napětí způsobená tepelnými dilatacemi. předpokladu lineární změny teploty závislosti poloměru podle [148] tangenciální napětí vznika­ jící stěně dáno přibližně vztahem E olAT \ a t=* 2(1 (1° ‘9) Zde horní znaménko vztahuje vnějšímu poloměru trubky dolní znaménko k vnitřnímu poloměru trubky, modul pružnosti tahu příslušné teploty, a součinitel tepelné rozťažnosti, Poissonova konstanta, ---- 1, A teplotní rozdíl mezi vnitřním vnějším povrchem trubky. 405 .3 Navrhování potrubí pracujícího vysokých teplot Mezi potrubí namáhaná značným vnitřním přetlakem pracující vy­ sokých teplot patří především parovody mezi kotlem turbínou, sběrná potrubí, rozdělovače sběrače páry apod. Porovnávací napětí určuje pro tvárné materiály pomocí teorie tvárnosti obecného vztahu Os 2,fA(a%Oy OyOz) 10-8) kdeffz, jsou normální napětí směru jednotlivých souřadných os, smy­ kové napětí Poissonova konstanta. Proto pro předběžné určení tloušťky stěny potrubí vy­ chází tečného napětí způsobeného vnitřním přetlakem. Při opakovaném najíždění vzniká střídavá plastická deformace, která může vést tepelné únavě. Jestliže napětí překročí mez kluzu, vznikají plastické deformace, které po vyrovnání teplot zčásti vyrovnávají. Tato na­ pětí omezují vhodnou konstrukcí, zejména snížením tuhosti potrubí, dilatačními vložkami, vhodným dispozičním uspořádáním potrubí nebo použitím svazku trubek menšího průměru (viz obr. Součinitel úměrnosti smykového napětí je podle teorie tvárnosti (HMH) ===3. krutová napětí vyšší než napětí vnitřního přetlaku. Při rychlém ohřevu není průběh teploty lineární, nýbrž přibližně hyperbolický, takže špičky napětí mohou být větší. Při rychlém najíždění potrubí ohřívá zevnitř trubce vzniká značný teplotní spád od vnitřního povrchu stěny směrem vnějšímu povrchu. 10-3)