Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 405 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Součinitel úměrnosti smykového napětí je podle teorie tvárnosti (HMH) ===3. Tloušťky parovodů dnešních elektráren dosahují mm.).3 Navrhování potrubí pracujícího vysokých teplot Mezi potrubí namáhaná značným vnitřním přetlakem pracující vy­ sokých teplot patří především parovody mezi kotlem turbínou, sběrná potrubí, rozdělovače sběrače páry apod. Porovnávací napětí určuje pro tvárné materiály pomocí teorie tvárnosti obecného vztahu Os 2,fA(a%Oy OyOz) 10-8) kdeffz, jsou normální napětí směru jednotlivých souřadných os, smy­ kové napětí Poissonova konstanta. Jestliže napětí překročí mez kluzu, vznikají plastické deformace, které po vyrovnání teplot zčásti vyrovnávají. Parovody většího průměru a větší tloušťce stěny jsou poměrně tuhé, takže tepelné dilatace mohou vyvodit ohybová, resp. Nebezpečí vzniku trhlin je zvláště aktuální svarech jejich okolí, kde materiál méně plastický kde také mohou existovat nepříznivá vnitřní pnutí, nehledě možným závadám ve svaru (neprovařený kořen svaru, mikrotrhlinky, struskové vměstky apod. úplném návrhu potrubí, něhož možno určit všechna napětí působící stěně trubky nebo jiné části potrubí, provádí kontrola srovnáním porovnávacího redukovaného napětí s dovoleným namáháním. Proto pro předběžné určení tloušťky stěny potrubí vy­ chází tečného napětí způsobeného vnitřním přetlakem. Velikost těchto napětí možno počítat jen základě známého průměru po­ trubí tloušťky stěny. Zvláště vysoká napětí mohou vznikat potrubí z austenitických ocelí, jejichž součinitel tepelné rozťažnosti asi vyšší než ocelí nízkolegovaných. 10-3). Při rychlém ohřevu není průběh teploty lineární, nýbrž přibližně hyperbolický, takže špičky napětí mohou být větší.2. Při opakovaném najíždění vzniká střídavá plastická deformace, která může vést tepelné únavě. 10. Kromě základního zatížení vnitřním přetlakem působí zde ještě napětí způsobená tepelnými dilatacemi. krutová napětí vyšší než napětí vnitřního přetlaku. Tato na­ pětí omezují vhodnou konstrukcí, zejména snížením tuhosti potrubí, dilatačními vložkami, vhodným dispozičním uspořádáním potrubí nebo použitím svazku trubek menšího průměru (viz obr.bové namáhání zatížení potrubí vlastní tíhou vnějšími silami, deformací pružných částí kompenzačních útvarů potrubí kompenzátorů, — krutové namáhání ramenech prostorových kompenzačních útvarů. předpokladu lineární změny teploty závislosti poloměru podle [148] tangenciální napětí vznika­ jící stěně dáno přibližně vztahem E olAT \ a t=* 2(1 (1° ‘9) Zde horní znaménko vztahuje vnějšímu poloměru trubky dolní znaménko k vnitřnímu poloměru trubky, modul pružnosti tahu příslušné teploty, a součinitel tepelné rozťažnosti, Poissonova konstanta, ---- 1, A teplotní rozdíl mezi vnitřním vnějším povrchem trubky. Při rychlém najíždění potrubí ohřívá zevnitř trubce vzniká značný teplotní spád od vnitřního povrchu stěny směrem vnějšímu povrchu. 405 . Podle teorie největšího smykového napětí je pro oceli, nichž bývá zpravidla dovolené namáhání smyku polovinou dovo­ leného namáhání tahu, 4