V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
c) Přirážka oslabení při výrobě vyjadřuje zeslabení opálem, zeslabení při
ohýbání apod.
Kromě vnitřního přetlaku působí potrubí:
— osové síly složka tíhy šikmého potrubí směru jeho osy, odpor uložení
potrubí proti jeho pohybu, odpor kompenzátorů při vyrovnávání roztažení,
404
.
Výpočtová tloušťka stěny větší než tloušťka stěny teoreticky potřebná podle
vzorce (10-5) přídavky:
a) Přídavek korozi otěr bývá 0,5 pro páru, vlhký vzduch
a neagresivní vodu; pro velmi agresívní vodu volí mm.
b) Přídavek nepřesnost výroby rovná záporné úchylce nejblíže větší
tloušťky stěny podle příslušné rozměrové normy trubek nebo plechu, něhož
jsou trubky zhotoveny.
Výpočtová tloušťka stěny tedy je
/v (10-7)
Skutečná tloušťka volí podle řady vyráběných tlouštěk stěny. převáž
né většině případů možno považovat trubky tenkostěnné. běžných pracov
ních podmínek největší napětí, které vzniká trubce, tečné, proto jsou vztahy
pro určení tohoto napětí výchozím podkladem pro výpočet tloušťky stěny (viz
např. Pro bezešvé trubky podélně svařovaných trubek
v 0,7 0,9; trubek vyráběných šroubovicovitým svarem bere 0,9
až 1,0. Menší tloušťku stěny možno volit především případech, kde rozdíl mezi
výpočtovou vyráběnou tloušťkou poměrně malý není nebezpečí výskytu
nekontrolovatelného namáhání potrubí. Při výběru vhodné
vyráběné tloušťky stěny není nutné volit vždy tloušťku nejblíže vyšší, nýbrž lze
volit tloušťku menší, protože hodnota přídavků míra bezpečnosti jen odha
dují.
Součinitel vztahu (10-5) vyjadřuje poměr pevnosti svarového švu pev
nosti celistvé trubky. ČSN 1010)
DPv Dpv
2kv j>v 2kv
Zde dovolené namáhání materiálu
k -
s
dáno mechanickými vlastnostmi, především pevnostními vlastnostmi pracovní
teploty axt požadovanou mírou bezpečnosti křehkých materiálů je
výchozí pevnostní vlastností zpravidla pevnost tahu rrpt, materiálů tažných
mez kluzu dyct, oblasti tečení materiálu vhodná pevnostní vlastnost zjištěná
dlouhodobými zkouškami vztahovaná nejčastěji 10s Míra bezpečnosti se
volí podle použité pevnostní vlastnosti materiálu.2 Tloušťka stěny trubek
Nejčastěji jsou součásti potrubí namáhány vnitřním přetlakem.tohoto vztahu možno určit průměr potrubí dané přípustné tlakové ztráty
^ _
la (10-4)
Ap
10.2
