Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 23 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podíl větru, methanu odpadů a ostatních obnovujících zdrojů celkových energetických potřebách zůstane skromný, když některé nich mohou mít značný lokální význam. Zásoby uhlí jsou velké, avšak jejich využitím jsou spojeny četné problémy: dosavadní infrastruktura ekonomiky, vlivy životní prostředí, doprava velké vzdálenosti atd. Rovněž zlepšením tepelně izolačních vlast­ ností vytápěných objektů možno uspořit velké množství energie. Vodík, vyrobený jaderných elektrárnách době nižšího odběru elektřiny, může značné míry zabezpečit palivo pro dopravní pro­ středky. Velká část energetických zdrojů využívána pro výrobu tepla. Ropa bude postupně nahrazována zplyňováním zkapalňováním uhlí využitím bituminózních živic písků. 1-4. Geotermální energie nabývá lokálním významu. Náklady tato použití jsou dosud značně vysoké. Z obnovujících zdrojů postupně rozvíjí využití sluneční energie pro nízko­ teplotní účely, zejména pro vytápění budov. V ČSSR byl letech 1955 1980 dosahován průměrný přírůstek spotřeby pri­ márních energetických zdrojů 106 tmp pětiletku. hlediska spotřeby uranu nutno nejdříve ukončit vývoj rychlých množivých reaktorů přejít jejich průmyslovému nasazení. Tab. Racionální hospodaření energií právem označováno jeden nejvýznamněj­ ších faktorů, které měly výrazně ovlivnit vývoj palivo-energetických bilancí v následujícím období. Především třeba šetřit ropu, neboť její zásoby spějí k vyčerpání. Vývoj fluidních ohnišť měl nejen umožnit využití méněhodnotných paliv, ale vytvořit též příznivé podmínky pro ekonomické odsíření spalin přímo ohništi. Velký význam je přisuzován vývoji vysokoteplotních reaktorů, které mely zabezpečit značný podíl vysokoteplotního tepla pro průmyslové účely. SSSR byla zahájena výstavba průmyslové MHD-elektrárny výkonu 500 MW. Potřebné technologie jsou zásadě známé, další výzkum vývoj však nutný. Pro léta 1981 1985 se počítá přírůstkem asi I0fi tmp dalších pětiletých obdobích asi 106 tmp. Náklady tyto záměny jsou velmi vysoké. Vývoj skladby tuzemské spotřeby prvotních paliv a energie (%) Rok 1960 1965 1970 1975 1980 Uhlí 88,6 82,9 75,3 66,4 58,8 Plyn 2,8 1,5 3,3 5,5 10,2 Ropa 6,7 11,7 17,6 24,5 27,1 Ostatní (zejména vodní a později jaderná energie) 1,9 3,9 3,8 3,6 3,9 Z toho dovoz 10,9 18,5 25,7 34,1 39,2 24 . některých zemích očekávají větší úspory tekutých paliv využitím nízkopoteneiálního tepla pomocí tepelných čerpadel. V oblasti nových způsobů přeměny energie očekává rozvoj magnetohydro- dynamických konvertorů (MHD). Například SSSR plná třetina elektrické energie vyrábí teplárnách. Proto přikládá velký význam kombinované výrobě elektřiny tepla, jak v konvenčních, tak jaderných centrálách.vzhledem jejich technologickým výhodám infrastruktuře ekonomiky. Využití pro vysokoteplotní účely vyžaduje ještě výzkum vývoj. Proto zbude méně ropy pro průmyslové země