V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Ropa bude postupně nahrazována zplyňováním zkapalňováním uhlí využitím
bituminózních živic písků.
Proto přikládá velký význam kombinované výrobě elektřiny tepla, jak
v konvenčních, tak jaderných centrálách. Především třeba šetřit ropu, neboť její zásoby spějí
k vyčerpání.
Racionální hospodaření energií právem označováno jeden nejvýznamněj
ších faktorů, které měly výrazně ovlivnit vývoj palivo-energetických bilancí
v následujícím období. Velká část energetických zdrojů využívána pro výrobu tepla. 1-4.
Zásoby uhlí jsou velké, avšak jejich využitím jsou spojeny četné problémy:
dosavadní infrastruktura ekonomiky, vlivy životní prostředí, doprava velké
vzdálenosti atd. některých
zemích očekávají větší úspory tekutých paliv využitím nízkopoteneiálního tepla
pomocí tepelných čerpadel.
Z obnovujících zdrojů postupně rozvíjí využití sluneční energie pro nízko
teplotní účely, zejména pro vytápění budov. Vývoj fluidních ohnišť měl nejen umožnit
využití méněhodnotných paliv, ale vytvořit též příznivé podmínky pro ekonomické
odsíření spalin přímo ohništi.
Tab. Náklady tyto záměny jsou velmi vysoké. Například SSSR plná třetina
elektrické energie vyrábí teplárnách. hlediska spotřeby uranu nutno nejdříve ukončit vývoj rychlých
množivých reaktorů přejít jejich průmyslovému nasazení. Velký význam je
přisuzován vývoji vysokoteplotních reaktorů, které mely zabezpečit značný podíl
vysokoteplotního tepla pro průmyslové účely.vzhledem jejich technologickým výhodám infrastruktuře ekonomiky. Využití pro vysokoteplotní účely
vyžaduje ještě výzkum vývoj. Podíl větru, methanu odpadů
a ostatních obnovujících zdrojů celkových energetických potřebách zůstane
skromný, když některé nich mohou mít značný lokální význam.
V oblasti nových způsobů přeměny energie očekává rozvoj magnetohydro-
dynamických konvertorů (MHD). SSSR byla zahájena výstavba průmyslové
MHD-elektrárny výkonu 500 MW. Vývoj skladby tuzemské spotřeby prvotních paliv
a energie (%)
Rok 1960 1965 1970 1975 1980
Uhlí 88,6 82,9 75,3 66,4 58,8
Plyn 2,8 1,5 3,3 5,5 10,2
Ropa 6,7 11,7 17,6 24,5 27,1
Ostatní (zejména vodní
a později jaderná
energie) 1,9 3,9 3,8 3,6 3,9
Z toho dovoz 10,9 18,5 25,7 34,1 39,2
24
. Potřebné technologie jsou zásadě známé, další
výzkum vývoj však nutný.
V ČSSR byl letech 1955 1980 dosahován průměrný přírůstek spotřeby pri
márních energetických zdrojů 106 tmp pětiletku. Vodík, vyrobený jaderných elektrárnách době
nižšího odběru elektřiny, může značné míry zabezpečit palivo pro dopravní pro
středky. Proto
zbude méně ropy pro průmyslové země. Rovněž zlepšením tepelně izolačních vlast
ností vytápěných objektů možno uspořit velké množství energie. Náklady tato použití jsou dosud značně vysoké.
Geotermální energie nabývá lokálním významu. Pro léta 1981 1985 se
počítá přírůstkem asi I0fi tmp dalších pětiletých obdobích asi 106 tmp
