Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 22 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
pře­ lomu sedmdesátých osmdesátých let roční těžba ropy ustálila zhruba na 3,5 109 Očekává se, koncem osmdesátých let dosáhne těžba ropy vrcholu ve výši asi 109 roce 1990 začne klesat. V období 1950 1973 rostla světová těžba ropy průměrně rok. let zvýšil počet obyvatel l,4krát 2,6 109 roce 1950 na 3,6 109v roce 1970. tabulky 1-2 vyplývá, později bude třeba po­ čítat těžbou jaderných paliv náročnějších podmínkách vyššími těžebními náklady. Využití thoria jako ja­ derného paliva závisí vývoji palivového cyklu thorium—uran 233, jehož nutnou součástí jsou rychlé množivé reaktory. Světová těžba zemního plynu roce 1978 dosáhla 1,6 1012 m3. Závažným problémem, odrážejícím energetických bilancích druhé poloviny X století, nerovnoměrné teritoriální rozdělení primárních energetických zdrojů. Spotřeba energetických zdrojů rozvojových zemích značně poroste souvislosti se snahou zvýšení životní iirovně růstem počtu jejich obyvatelstva. Země západní Evropy Severní Ameriky zaujímají např. poklesem těžby počítá roce 2020.Roční těžba tuhých fosilních paliv světe roce 1978 dosáhla 2,46 109 t černého uhlí, 1,08 109t hnědého uhlí lignitu 48,4 10® rašeliny. Očekává se, světová těžba zemního plynu perspek­ tivně dále poroste.). V zemích WOCA*) bylo roce 1978 vytěženo 000 uranu roce 1979 vzrostla těžba uranu 000 Produkce thoria zemích WOCA byla tomto období odhadována 160 t. Podle zpracovaných odhadů roce 2025 měla být spotřeba uranu asi 430 0001 a thoria 000 Celková kumulovaná spotřeba uranu roku 2025 dosáhla asi 9,3 106 0,6 106 thoria. roku 1971 dochází zpo­ malení tohoto růstu. 1-3)., kdežto světový průměr asi 1 800 h/obyv. Vážným činitelem světových energetických bilancí růst počtu obyvatel (viz tab. Některá omezení však mohou vést pod­ statně nižší produkci. Růst energetické spotřeby těchto Zemí bude orientován převážně kapalná paliva *) World Outside Centrally Planned Economics Svět bez zemí centrálně plánovaným hospodářstvím. 23 . Roční produkce thoria může dosáhnout zemích WOCA asi 000 před­ pokladu, trhu bude moci toto množství uplatnit. světového teritoria, němž žije 16% světového počtu obyvatel, ale jejich produkce elektrické energie 63% svetové produkce. Pro rok 1985 se předpokládá zvýšení těžby černého uhlí asi 3,9 109 roce 2000 na 5,8 109 t. (pro srovnání ČSSR asi 900 h/obyv. Obdobně tomu výrobou elektrické energie. Maximálně dosažitelná produkce uranu zemích WOCA roce 1985 odhaduje na 000 110 000 roce 1990. období 1971 1978 světová těžba zemního plynu zvy­ šovala průměrně rok. období 1950 až 1970 těžba zvyšovala průměru ročně. Ještě výraznější vysoce kvalitních zdrojů, jako ropa, zemní plyn, jaderné palivo atd. rozvojových zemích, kde žije přes polovinu obyvatelstva, je spotřeba elektrické energie asi 120 h/obyv. Odhaduje se, že asi 80% veškeré energie spotřebují průmyslově vyspělé země 75% připadá na 10 zemí (USA, SSSR, Velká Británie, Japonsko, NSR, Kanada, Francie, Itálie, NDR ČSSR). zřetelem těmto číslům měrná výroba elektrické energie na jednoho obyvatele vzrostla toto období 3,3krát celková měrná produkce energetických zdrojů l,85krát