V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
). roku 1971 dochází zpo
malení tohoto růstu. Využití thoria jako ja
derného paliva závisí vývoji palivového cyklu thorium—uran 233, jehož nutnou
součástí jsou rychlé množivé reaktory.
Závažným problémem, odrážejícím energetických bilancích druhé poloviny
X století, nerovnoměrné teritoriální rozdělení primárních energetických
zdrojů. tabulky 1-2 vyplývá, později bude třeba po
čítat těžbou jaderných paliv náročnějších podmínkách vyššími těžebními
náklady. Ještě výraznější vysoce kvalitních zdrojů, jako ropa, zemní plyn,
jaderné palivo atd. (pro srovnání ČSSR asi 900 h/obyv.
V období 1950 1973 rostla světová těžba ropy průměrně rok.
Spotřeba energetických zdrojů rozvojových zemích značně poroste souvislosti
se snahou zvýšení životní iirovně růstem počtu jejich obyvatelstva.
Světová těžba zemního plynu roce 1978 dosáhla 1,6 1012 m3. Očekává se, světová těžba zemního plynu perspek
tivně dále poroste. Země západní
Evropy Severní Ameriky zaujímají např.
V zemích WOCA*) bylo roce 1978 vytěženo 000 uranu roce 1979
vzrostla těžba uranu 000 Produkce thoria zemích WOCA byla tomto
období odhadována 160 t., kdežto světový průměr asi
1 800 h/obyv. světového teritoria, němž žije
16% světového počtu obyvatel, ale jejich produkce elektrické energie 63%
svetové produkce. Některá omezení však mohou vést pod
statně nižší produkci. období 1971 1978 světová těžba zemního plynu zvy
šovala průměrně rok.
Podle zpracovaných odhadů roce 2025 měla být spotřeba uranu asi 430 0001
a thoria 000 Celková kumulovaná spotřeba uranu roku 2025 dosáhla
asi 9,3 106 0,6 106 thoria. Pro rok 1985
se předpokládá zvýšení těžby černého uhlí asi 3,9 109 roce 2000 na
5,8 109 t. Odhaduje se, že
asi 80% veškeré energie spotřebují průmyslově vyspělé země 75% připadá na
10 zemí (USA, SSSR, Velká Británie, Japonsko, NSR, Kanada, Francie, Itálie,
NDR ČSSR). Obdobně tomu výrobou elektrické energie. rozvojových zemích, kde žije přes polovinu obyvatelstva,
je spotřeba elektrické energie asi 120 h/obyv.
Maximálně dosažitelná produkce uranu zemích WOCA roce 1985 odhaduje
na 000 110 000 roce 1990.
23
. 1-3). poklesem těžby počítá roce 2020. zřetelem těmto číslům měrná výroba elektrické energie
na jednoho obyvatele vzrostla toto období 3,3krát celková měrná produkce
energetických zdrojů l,85krát. Růst
energetické spotřeby těchto Zemí bude orientován převážně kapalná paliva
*) World Outside Centrally Planned Economics Svět bez zemí centrálně plánovaným
hospodářstvím. pře
lomu sedmdesátých osmdesátých let roční těžba ropy ustálila zhruba na
3,5 109 Očekává se, koncem osmdesátých let dosáhne těžba ropy vrcholu ve
výši asi 109 roce 1990 začne klesat.
Vážným činitelem světových energetických bilancí růst počtu obyvatel
(viz tab.Roční těžba tuhých fosilních paliv světe roce 1978 dosáhla 2,46 109 t
černého uhlí, 1,08 109t hnědého uhlí lignitu 48,4 10® rašeliny. let zvýšil počet obyvatel l,4krát 2,6 109 roce 1950
na 3,6 109v roce 1970.
Roční produkce thoria může dosáhnout zemích WOCA asi 000 před
pokladu, trhu bude moci toto množství uplatnit. období 1950
až 1970 těžba zvyšovala průměru ročně
