Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 24 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vletech 1970 1975 byl téměř celý přírůstek spotřeby primárních energetických zdrojů kryt dovozem, hlavně kapalných paliv. Pro bilanci výroby spotřeby elektrické energie můžeme psát Es (1-1) kde vyrobená energie elektrárnách, E energie ztracená elektroenergetické soustavě (rozvodu), Es energie odebraná spotřebiteli. Proto ČSSR počítá především rozvojem jaderné energetiky, nejen pro výrobu elektrické energie, ale pro dodávku tepla. Dnešní těžba černého uhlí výši asi 10s má spíše mírně klesat. Společnou elektroenergetickou soustavu, níž pracují všechny elektrárny, mů­ žeme rozdělit tři části: a) výrobní, b) přenosovou, c) spotřební.3 É E IE Převážná část elektráren pracuje dnes synchronně společné elektrické sítě ústředně řízena. výroba přenos elektrické energie, jsou ovlivňovány jejím odběrem spotřebiteli, jak množství, tak časového rozložení vý­ konu, neboť elektrickou energii nelze skladovat. elektrická síť evropských socialistických států evropské části SSSR Mír ústředním dispe­ činkem Praze, elektrická síť zemí EHS). Dnešní těžba hnědého uhlí výši asi 100 106 být následujících letech přibližně stejné úrovni. Naproti tomu ropy očekává pokles spotřeby asi 19 10s roce 1980 106 osmdesátých letech.konce šedesátých let byla československá energetika založena především na- tuzemském uhlí. 1-4). První dvě části, tj. To souvisí též přebudováním většiny kondenzačních elektráren bloky 55, 110 a 200 centrály odběrem tepla, které proběhnout osmdesátých letech. 25 . Předpokládá se, při celkové výrobě elektřiny roce 2000 výši 130 140 109 kWh bude asi 70 až 109 kWh vyráběno jaderných elektrárnách. 1. Absolutní hodnota výroby ' elektrické energie konvenčních elektrárnách bude postupně mírně klesat. Elektrická síť neomezuje ani území jednoho státu, nýbrž propojením jed­ notlivých státních elektrických sítí vznikají velmi rozsáhlé sítě (např. letech 1975 1980 byl přírůstek spotřeby energie kryt 2/3 dovozem (hlavně zemního plynu) a 1/3 tuzemskými zdroji zvýšením těžby uhlí jadernou energií (tab. U zemního plynu počítá j)roti spotřebě roce 1980 výši asi 8,5 109 m3 s mírným zvýšením, hlavne souvislosti tranzitní dopravou sovětského zemního plynu západní Evropy. Poslední velkou československou elektrárnou uhlí byla Elektrárna Mělník III s energetickvm blokem 500 Elektrárna Prunéřov pěti bloky výkonu 210 MW. Pro období 1980 1985 počítá, přírůstek spotřeby energie bude kryt % tuzemskými zdroji (hlavně jadernou energií) dovozem paliva, přede­ vším zemního plynu. Pouze zcela výjimečných případech pracuje některá závodní elektrárna odděleně kryje spotřebu průmyslového závodu, který pak odebírá elektrickou energii společné sítě jen době odstavení vlastní elektrárny