V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
U zemního plynu počítá j)roti spotřebě roce 1980 výši asi 8,5 109 m3
s mírným zvýšením, hlavne souvislosti tranzitní dopravou sovětského zemního
plynu západní Evropy. Absolutní hodnota výroby '
elektrické energie konvenčních elektrárnách bude postupně mírně klesat.
Poslední velkou československou elektrárnou uhlí byla Elektrárna Mělník III
s energetickvm blokem 500 Elektrárna Prunéřov pěti bloky výkonu
210 MW. 1-4).konce šedesátých let byla československá energetika založena především na-
tuzemském uhlí.
První dvě části, tj.
Elektrická síť neomezuje ani území jednoho státu, nýbrž propojením jed
notlivých státních elektrických sítí vznikají velmi rozsáhlé sítě (např.
Dnešní těžba hnědého uhlí výši asi 100 106 být následujících letech
přibližně stejné úrovni.
Proto ČSSR počítá především rozvojem jaderné energetiky, nejen
pro výrobu elektrické energie, ale pro dodávku tepla. Vletech 1970 1975 byl téměř celý přírůstek spotřeby primárních
energetických zdrojů kryt dovozem, hlavně kapalných paliv. To
souvisí též přebudováním většiny kondenzačních elektráren bloky 55, 110
a 200 centrály odběrem tepla, které proběhnout osmdesátých letech.3 É
E IE
Převážná část elektráren pracuje dnes synchronně společné elektrické
sítě ústředně řízena. letech 1975 1980
byl přírůstek spotřeby energie kryt 2/3 dovozem (hlavně zemního plynu)
a 1/3 tuzemskými zdroji zvýšením těžby uhlí jadernou energií (tab.
25
.
Společnou elektroenergetickou soustavu, níž pracují všechny elektrárny, mů
žeme rozdělit tři části:
a) výrobní,
b) přenosovou,
c) spotřební. Naproti tomu ropy očekává pokles spotřeby asi
19 10s roce 1980 106 osmdesátých letech. Předpokládá se, při
celkové výrobě elektřiny roce 2000 výši 130 140 109 kWh bude asi 70
až 109 kWh vyráběno jaderných elektrárnách. Dnešní těžba černého uhlí výši asi 10s má
spíše mírně klesat. Pouze zcela výjimečných případech pracuje některá
závodní elektrárna odděleně kryje spotřebu průmyslového závodu, který pak
odebírá elektrickou energii společné sítě jen době odstavení vlastní elektrárny. elektrická
síť evropských socialistických států evropské části SSSR Mír ústředním dispe
činkem Praze, elektrická síť zemí EHS). výroba přenos elektrické energie, jsou ovlivňovány jejím
odběrem spotřebiteli, jak množství, tak časového rozložení vý
konu, neboť elektrickou energii nelze skladovat.
Pro bilanci výroby spotřeby elektrické energie můžeme psát
Es (1-1)
kde vyrobená energie elektrárnách,
E energie ztracená elektroenergetické soustavě (rozvodu),
Es energie odebraná spotřebiteli.
Pro období 1980 1985 počítá, přírůstek spotřeby energie bude kryt %
tuzemskými zdroji (hlavně jadernou energií) dovozem paliva, přede
vším zemního plynu.
1
