Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 30 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Více info o tomto dokumentu zde!
Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
19) Maximální hodnoty nabyde SNR případě rovnosti levé pravé strany.20) můžeme také psát: SNR = 2 N0 ∞ −∞ |S(f)|2 df = 2 N0 ∞ −∞ |s(t)|2 dt 2Es/N0, (4. (4. Zvolíme-li tedy časově posunuté bázové funkce ob- rácenou časovou osou impulsní charakteristiky přizpůsobených filtrů, maximalizujeme SNR jejich výstupu. základě Schwarzovy nerovnosti vztahu 4.22) Zpětnou Fourierovou transformací získáme implusní charakteristiku přizpůsobeného filtru: h(t) = ∞ −∞ S∗ (f)e−j2πfT ej2πft df, (4.8.18 obdržíme (až na konstantu) pro optimální přenos přizpůsobeného filtru [2]: H(f) S∗ (f)e−j2πfT .16) Dosazením vztahu pro SNR obdržíme: SNR = |o(T)|2 E[n2(t)] = ∞ −∞ H(f)S(f)e(j2πfT) df 2 N0 2 ∞ −∞ |H(f)|2 df .17) Naším cílem navrhnout takovou přenosovou funkci H(f), která by, při pevně daném vstupním signálu Fourierovou transformací S(f) maximalizovala SNR.3, bude pro čitatel platit: ∞ −∞ H(f)S(f)e(j2πfT) df 2 ≤ ∞ −∞ |H(f)|2 df ∞ −∞ |S(f)|2 df.24) což souladu rovnicí 4. (4. (4. využitím Sch- warzovy nerovnosti definované kapitole 2. (4. Poměr signál/šum tedy nezávisí tvaru signálu s(t), ale pouze jeho energii.23) a pro reálný signál s(t) (platí tedy S∗ (f) S(−f)): h(t) s(T t), (4. (4. základě Par- sevalova vztahu: ∞ −∞ |S(f)|2 df = ∞ −∞ |s(t)|2 dt (4.Teorie rádiové komunikace 30 a střední výkon šumu dán integrálem této husototy: E[n2 (t)] = N0 2 ∞ −∞ |H(f)|2 df.18) Pro SNR pak tedy bude platit: SNR ≤ 2 N0 ∞ −∞ |S(f)|2 df.21) kde energie signálu s(t).