Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 28 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 Přizpůsobený filtr V předchozí části byl popsán korelační přijímač, jemuž odpovídá schema obrázku 4. (4.4) Přijatý signál pak můžeme zpětně složit pomocí vztahu: r(t) = N k=1 (smk nk) φk(t) n′ (t) = N k=1 smkφk(t) + N k=1 nkφk(t) n′ (t), (4.6) Rozdíl mezi n′ (t) n(t) možno vysvětlit tím, šum zpravidla hodně členitý oproti užitečnému signálu nedá přesně vyjádřit systémem bázových funkcí vytvořených pro vyjádření užitečného signálu. (4. Dá dokázat [2], výstupy korelátorů mají rozptyl stejný jako rozptyl šumu na vstupu korelačního přijímače N0 2 .10) . přizpůsobených filtrů. Nyní ukážeme, jak možné nahradit korelátorů bankou lineárních filtrů - tzv.Teorie rádiové komunikace 28 a výstup odpovídající šumu: nk = T 0 n(t)φk(t)dt.1.9) Budeme-li vzorkovat výstupy yk(t) přesně okamžiku obdržíme: yk(t) = T 0 r(τ)φk(τ)dτ rk, (4. 4.5) přičemž člen n′ (t) reprezentuje rozdíl mezi původním šumem n(t) jeho částí vzniklou projekcí n(t) prostoru bázových funkcí φ: n′ (t) n(t) − N k=1 nkφk(t). Výstupy filtru pak jsou dány konvolucí vstupního signálu impulsními charakteristi- kami: yk(t) = t 0 r(τ)hk(t τ)dτ = t 0 r(τ)φk(T τ)dτ. Celkové schéma obrázku 4.7) Neboť n(t) gausovský bílý šum nulovou střední hodnotou. Střední hodnota šumu výstupu k-tého korelátoru je: E(nk) = T 0 E[n(t)]φk(t)dt (4. (4. Předpokládejme tedy, vstupní signál namísto korelátorů zpracováván filtry impulsními odezvami [2] hk(t) φk(T t), (4.2.8) nulovými mimo interval Povšimněmě si, impulsní odezvy jsou vlastně časově posunuté funkce báze φk(t) obrácenou časovou osou