... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
1: Korelační přijímač
Výstup k-tého korelátoru odpovídající užitečnému signálu označíme:
smk =
T
0
sm(t)φk(t)dt, (4. Pro výstup
k-tého korelátoru můžeme psát [1]:
T
0
r(t)φk(t)dt =
T
0
(sm(t) n(t)) φk(t)dt =
T
0
sm(t)φk(t)dt+
T
0
n(t)φk(t)dt(4. detektor), která základě tohoto vektoru
rozhodne, který přijatých signálů byl vyslán.
V souladu kapitolou 2.27
tzv.
Aditivně rušený signál r(t) vstupu přijímače možné zapsat jako součet vyslaného
signálu sm(t) šumu n(t):
r(t) sm(t) n(t), (4. Daná problematika je
podrobně zpracována například literatuře [2] [1], které tato kapitola vychází.2)
t T
φ2(t)
φN (t)
φ1(t)
r(t)
T
0
dt
T
0
dt
T
0
dt
r1
r2
rN
t T
t T
Obrázek 4. Přijatý signál r(t) něm zpracován paralelními větvemi korelátory.3)
.
4. Bayesova Neyman-Pearsonova kriteria optimálního příjmu.1 Korelační přijímač
Nejprve budeme zabývat takzvaným korelačním přijímačem, jehož schéma obrázku
4.3 možné ideální přijímač rozdělit dvě části část která
vyjádří přijatý signál pomocí N-rozměrného vektoru (jinými slovy vyjádří přijatý signál
pomocí ortonormálních funkcí) část (tzv.1.1)
přičemž předpokládáme, signál sm(t) jedním možných signálů M),
které může vysílač vyslat doba jeho trvání Při návrhu optimálního přijímače je
obvykle cílem minimalizovat pravděpodobnost chyb při přenosu
