... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...
3)
. Přijatý signál r(t) něm zpracován paralelními větvemi korelátory.
V souladu kapitolou 2.1)
přičemž předpokládáme, signál sm(t) jedním možných signálů M),
které může vysílač vyslat doba jeho trvání Při návrhu optimálního přijímače je
obvykle cílem minimalizovat pravděpodobnost chyb při přenosu.2)
t T
φ2(t)
φN (t)
φ1(t)
r(t)
T
0
dt
T
0
dt
T
0
dt
r1
r2
rN
t T
t T
Obrázek 4.
4.1.1 Korelační přijímač
Nejprve budeme zabývat takzvaným korelačním přijímačem, jehož schéma obrázku
4.27
tzv.1: Korelační přijímač
Výstup k-tého korelátoru odpovídající užitečnému signálu označíme:
smk =
T
0
sm(t)φk(t)dt, (4.
Aditivně rušený signál r(t) vstupu přijímače možné zapsat jako součet vyslaného
signálu sm(t) šumu n(t):
r(t) sm(t) n(t), (4. Daná problematika je
podrobně zpracována například literatuře [2] [1], které tato kapitola vychází. Pro výstup
k-tého korelátoru můžeme psát [1]:
T
0
r(t)φk(t)dt =
T
0
(sm(t) n(t)) φk(t)dt =
T
0
sm(t)φk(t)dt+
T
0
n(t)φk(t)dt(4.3 možné ideální přijímač rozdělit dvě části část která
vyjádří přijatý signál pomocí N-rozměrného vektoru (jinými slovy vyjádří přijatý signál
pomocí ortonormálních funkcí) část (tzv. Bayesova Neyman-Pearsonova kriteria optimálního příjmu. detektor), která základě tohoto vektoru
rozhodne, který přijatých signálů byl vyslán
