Teorie rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... text je určen jak zájemcům z řad studentů magisterského, doktorského a bakalářského studia elektrotechnických oborů vysokých škol, tak i zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří si potřebují osvěžit či doplnit znalosti z dané oblasti. Text je členěn do celkem 18 kapitol. Pomyslně může být rozdělen do dvou částí - úvodní spíše teoreticky zaměřené (Teorie informace, Komunikační signály, Mezi symbolové interference, Příjem komunikačních signálů), následované více aplikačně zaměřenými kapitolami (Číslicové modulace, Rozprostřené spektrum a CDMA, Systémy s více nosnými a OFDM, Kombinace OFDM/CDMA/UWB, Komunikační kanály, Vyrovnavače kanálů, Protichybové kódování, UWB komunikace, MIMO systémy, Softwarové, kognitivní a kooperativní rádio, Adaptivní metody v rádiových komunikacích, Analýza spektra rádiových signálů, Změna vzorkovacího kmitočtu, Zvyšování přenosové rychlosti rádiových komunikačních systémů) ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Roman Maršálek

Strana 20 z 144

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(2.Teorie rádiové komunikace 20 jako lineární kominace zbývajících vektorů, jedná vektory lineárně nezávislé. Zavádí se také pojem báze libovolné uspořádané n-tice tvořené lineárně nezávislými vektory (v1, v2, vn). (2. 2. (2.).5.41) Na základě znalosti báze také možné vyjádřit signál si(t) jako N-rozměrný vektor si [si,1, si,2, si,N ]T .3.38) Systém signálů ortonormální pokud jsou všechny jeho signály ortogonální mají normu rovnu jedné.3. Jednotlivé prvky vektoru -koeficienty si,j jsou definovány takto: .39) která změní rovnost, pokud platí s1(t) Ks2(t), kde libovolná konstanta. Každý těchto signálů může být vyjádřen pomocí lineární kombinace ortonor- málních signálů φj(t), [1, 2]: ∞ −∞ φk(t)φ∗ l (t) = 0, k 1, k (2.37) Signály jsou ortogonální, jestliže pro jejich skalární součin platí (s1(t), s2(t)) Norma signálu definovaná: ||s(t)|| = b a |s(t)|2 dt 1/2 (2. 2. Každý signál si(t) lze zapsat jako lineární kombinaci vektorů báze: si(t) = N j=1 si,jφj(t).40) tvořících N-rozměrnou bázi. Pokud žádný signálů nemůže být vyjádřen jako lineární kominace zbývajících signálů, jedná signály lineárně nezávislé.1 Signálové prostory Obdobně jako vektorům můžeme přistupovat signálům definovaným intervalu < Skalární součin obecně komplexních signálů s1(t) s2(t) definován [4]: (s1(t), s2(t)) = b a s1(t)s∗ 2(t)dt.42) Proces získání výsledného signálu pak může být graficky znázorněn pomocí obr. 2. Důležitou vlastností Cauchy- Schwartzova nerovnost [2]: b a s1(t)s∗ 2(t)dt ≤ b a |s1(t)|2 dt 1/2 b a |s2(t)|2 dt 1/2 , (2.2 Vyjádření signálů signálovém prostoru Mějme signálů konečnou energií si(t), (například modulovaných signálů, apod