V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
Z uvedeného vidíme, musí existovat nějaká hranice velikosti
proudu, níž můžeme považovat proud ještěza varovný, tj. Každý člověk jiný odpor těla tento odpor mění
velmi podstatně podle toho, jakou plochou těla dotýká elektrizovaného
předmětu, jaké spojení přitom zemí, jak chráněn obuví apod.
Bylo stanoveno předpokladu, vznikem varovného proudu člověk
včas odtrhne ruku účinek proudu přeruší, nebo ochrana nejdéle
do tento proud vypne, přihlédnutím zvýšenému nebezpečí
v prostorách škodlivým prostředím
Prostory
Bezpečné napětí
střídavé stejnosměrné
bezpečné
nebezpečné
zvlášť nebezpečné
do V
do V
do V
do 100 V
do V
do V
182
.
Ale kdybychom pro výpočet uvažovali nejhorší možný případ,
že někdo dotýkal holýma rukama dvou živých částí nebo živé
části dobře uzemněné konstrukce, byl téže osoby proud pokaždé
jinak velký, protože odpor těla podstatně zmenšuje vlhkem, mokrem
a hlavně potem, tělesnou únavou, přestálou chorobou, nevyspáním,
rozčilením, alkoholem atd.
Přesto bylo nutno zavést normy pojem bezpečného napětí. Teoreticky bylo podle Ohmová zákona správné, kdyby
činný odpor všech lidí všech okolností byl konstantní. Stanovit úředně tuto hranici nebylo snadné, protože nenípro to
dostatek spolehlivých podkladů. Bohužel
tomu tak není.
Proud, který projde pravděpodobně při úrazu lidským tělem, nelze
ovšem předem měřit, proto bylo nutno zavést pojem bezpečné
napětí.
Přesto byl stanoven normě ČSN 1010 takto:
bezpečný proud střídavý mA,
bezpečný proud stejnosměrný mA. bez
pečný.proudem vysokého velmi vysokého napětí končí obvykle velmi bo
lestnou nebezpečnou spáleninou povrchu těla, spáleninou
3. Proud při úrazech nebyl totiž nikdy
měřen mohl být jen nejvýše odhadován měřením napětí odporu. stupně
