V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
To platí ovšem předpokladu, naše tělo nemá žádné jiné vodivé
ani kapacitní spojení zemí. Závislost čase je
totiž tak prudká, lidský orgán snese např.
b) Kmitočet proudu.jsou obvykle maximální přípustná dotyková napětí, která mohou
objevit při poruše zařízení jeho kostře. bez nebezpečí proud A,
jestliže netrvá déle než 0,001 Proud mohl být některém
případě smrtelný, jestliže trval déle než s. Řekli jsme již, střídavý proud způsobuje
křeč svalů. Proto při zachraňování člověka, který se
následkem křeče nebo ztráty vědomí nemůže sám zbavit účinku elek
trického proudu, nesmíme ztrácet ani vteřinu, protože každá vteřina
zhoršuje pravděpodobnost záchrany jeho života.
Zábrana před úrazy elektrickým proudem spočívá tedy tom, že
a) zabráníme vůbec přímému styku elektrickým zařízením,
b) nepřipustíme, aby dotykové napětí elektrickém předmětu
bylo větší než bezpečné,
183
. tím ovšem míněn proud
vyhlazený, protože pulsačního proudu dostaví křeč svalů ještě
rychleji než proudu střídavého. Stačí přitom dotknout druhou rukou
zdi nebo jiného uzemněného předmětu, nebo stačí stát zvlhlé obuvi
na vodivé betonové podlaze, můžeme při takové zkoušce napětí
v zásuvce utrpět vážný úraz elektrickým proudem, protože chybný
proud projde celým tělem, srdeční krajinou, zasáhne třeba jiné citlivé
orgány našeho těla
d) Vliv doby trvání průchodu elektrického proudu tělem. Nebezpečí
však valně neklesá ani kmitočtu 000 Hz. Nejnebezpečnější kmitočet 100 Hz.
c) Dráha, níž elektrický proud prochází tělem. Lidské
tělo při průchodu proudu chová jako polovodič, jehož odpor klesá
se vzrůstajícím proudem dobou, kterou proud působí. Teprve vyšších kmi
točtů začne díky povrchovému jevu „skinefektu“ nebezpečí zmen
šovat kmitočtu 100 000 již žádné nebezpečí úrazu, kromě
lehkého povrchového spálení místě dotyku, prakticky nehrozí. Jestliže zkou
šíme napětí zásuvce zakázaným způsobem dvěma sousedními prsty
jedné ruky, pak projde více méně bolestivý proud jen těmito prsty. Nelze-li
okamžitě proud přerušit, pak stále vzrůstá jeho fyziologické účinky
na orgány těla prohlubují.
Účinek stejnosměrného proudu již známe
