Technologie (1970)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Květoslav Kučera, František Soukup

Strana 177 z 220

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stejnosměrný proud musí být zhruba dvojnásobně velký, aby měl srdce stejný účinek. Zvětšíme -li proud procházející tělem, ucítíme jeho účinek stále bolestivěji, což nás nutí, abychom nejrychleji zbavili tohoto nepříjemného proudu.kmitočtu proudu, c) dráze, níž elektrický proud projde tělem, d) době trvání proudu. Musí tedy platit i pro lidské tělo. křeč velmi bolestivá někdy tak silná, dojde poškození svalu někdy i kostí. Probereme alespoň stručně tyto závislosti: a) Velikost proudu. protože škodlivý účinek proudu roste dobou, kterou proud působí, došlo by brzo smrtelnému úrazu, kdyby nám nedostalo pomoci spolu­ pracovníků. Tak např. Teplota elektrického oblouku je, jak známo, 000 000 °C. Uchopíme-li elektrizovaný předmět rukou tělem projde proud dostatečně velký (15 mA), pak křeč svalstva nám již ne­ dovolí ruku rozevřít zbavit tak dalšího průchodu proudu. ně působí elektrický proud tak, srdce podlehne křeči bud vůbec zastaví, nebo jeho pravidelná činnost naruší tak, chvěje vysokým kmitočtem. Nepatrný proud prakticky ani necítíme, protože jeho účinky jsou tak mizivé, svými čidly nevnímáme. Zvětšíme-li proud ještě dále, jsou jeho účinky již vážnější. Jak úraz postupoval záleží tom, kterou částí těla proud procházel. Nejnebezpečnější případ nastane, prochází-li srdeční kra­ jinou. V zařízení vysokého napětí přeskočí člověka obvykle elektrický oblouk dříve, než stačí dotknout živé části. Srdce totiž největším nejdůležitějším svalem těle. Proto úrazy elektrickým 181 . obou případech zastaví krevní oběh, krev přestane okysličovat organismus nedostatku kyslíku ochrne pomalu hyne. Závislost účinků elektrického proudu veli­ kosti proudu samozřejmá všeobecně známá. Zato stejnosměrný proud jinou nepříjemnou vlastnost, která projeví hlavně při delším účinku: stejnosměrný proud rozkládá krev, což později následek celou řadu těžkých chorob. Tím spíše závisí pak jeho život rychlém odborném zákroku jiných osob. Říkáme tomu fibrilace srdce. střídavý proud způsobí křeč podélných příčných svalů. Nejrychleji pocítí nedostatek kyslíku šedá kůra mozku, takže člověk ztratí vědomí