Technologie (1970)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Květoslav Kučera, František Soukup

Strana 177 z 220

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kmitočtu proudu, c) dráze, níž elektrický proud projde tělem, d) době trvání proudu. Probereme alespoň stručně tyto závislosti: a) Velikost proudu. Říkáme tomu fibrilace srdce. křeč velmi bolestivá někdy tak silná, dojde poškození svalu někdy i kostí. obou případech zastaví krevní oběh, krev přestane okysličovat organismus nedostatku kyslíku ochrne pomalu hyne. Jak úraz postupoval záleží tom, kterou částí těla proud procházel. Tím spíše závisí pak jeho život rychlém odborném zákroku jiných osob. Srdce totiž největším nejdůležitějším svalem těle. Proto úrazy elektrickým 181 . Zvětšíme-li proud ještě dále, jsou jeho účinky již vážnější. Zato stejnosměrný proud jinou nepříjemnou vlastnost, která projeví hlavně při delším účinku: stejnosměrný proud rozkládá krev, což později následek celou řadu těžkých chorob. protože škodlivý účinek proudu roste dobou, kterou proud působí, došlo by brzo smrtelnému úrazu, kdyby nám nedostalo pomoci spolu­ pracovníků. Musí tedy platit i pro lidské tělo. Nejnebezpečnější případ nastane, prochází-li srdeční kra­ jinou. Nejrychleji pocítí nedostatek kyslíku šedá kůra mozku, takže člověk ztratí vědomí. ně působí elektrický proud tak, srdce podlehne křeči bud vůbec zastaví, nebo jeho pravidelná činnost naruší tak, chvěje vysokým kmitočtem. Zvětšíme -li proud procházející tělem, ucítíme jeho účinek stále bolestivěji, což nás nutí, abychom nejrychleji zbavili tohoto nepříjemného proudu. Uchopíme-li elektrizovaný předmět rukou tělem projde proud dostatečně velký (15 mA), pak křeč svalstva nám již ne­ dovolí ruku rozevřít zbavit tak dalšího průchodu proudu. V zařízení vysokého napětí přeskočí člověka obvykle elektrický oblouk dříve, než stačí dotknout živé části. Teplota elektrického oblouku je, jak známo, 000 000 °C. Závislost účinků elektrického proudu veli­ kosti proudu samozřejmá všeobecně známá. střídavý proud způsobí křeč podélných příčných svalů. Stejnosměrný proud musí být zhruba dvojnásobně velký, aby měl srdce stejný účinek. Nepatrný proud prakticky ani necítíme, protože jeho účinky jsou tak mizivé, svými čidly nevnímáme. Tak např