V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
Nejrychleji pocítí nedostatek kyslíku
šedá kůra mozku, takže člověk ztratí vědomí.kmitočtu proudu,
c) dráze, níž elektrický proud projde tělem,
d) době trvání proudu.
střídavý proud způsobí křeč podélných příčných svalů. Uchopíme-li elektrizovaný předmět rukou tělem projde
proud dostatečně velký (15 mA), pak křeč svalstva nám již ne
dovolí ruku rozevřít zbavit tak dalšího průchodu proudu.
Probereme alespoň stručně tyto závislosti:
a) Velikost proudu. Nejnebezpečnější případ nastane, prochází-li srdeční kra
jinou. ně
působí elektrický proud tak, srdce podlehne křeči bud vůbec
zastaví, nebo jeho pravidelná činnost naruší tak, chvěje vysokým
kmitočtem. Zvětšíme -li
proud procházející tělem, ucítíme jeho účinek stále bolestivěji, což nás
nutí, abychom nejrychleji zbavili tohoto nepříjemného proudu. protože
škodlivý účinek proudu roste dobou, kterou proud působí, došlo by
brzo smrtelnému úrazu, kdyby nám nedostalo pomoci spolu
pracovníků.
Zvětšíme-li proud ještě dále, jsou jeho účinky již vážnější.
V zařízení vysokého napětí přeskočí člověka obvykle elektrický
oblouk dříve, než stačí dotknout živé části. Zato stejnosměrný proud jinou nepříjemnou vlastnost,
která projeví hlavně při delším účinku: stejnosměrný proud rozkládá
krev, což později následek celou řadu těžkých chorob. Tím spíše závisí pak jeho
život rychlém odborném zákroku jiných osob. Srdce totiž největším nejdůležitějším svalem těle. Nepatrný proud prakticky ani necítíme, protože jeho
účinky jsou tak mizivé, svými čidly nevnímáme. Závislost účinků elektrického proudu veli
kosti proudu samozřejmá všeobecně známá. Proto úrazy elektrickým
181
. Teplota elektrického
oblouku je, jak známo, 000 000 °C. Tak např. obou případech zastaví
krevní oběh, krev přestane okysličovat organismus nedostatku
kyslíku ochrne pomalu hyne. Musí tedy platit
i pro lidské tělo.
Jak úraz postupoval záleží tom, kterou částí těla proud
procházel. Stejnosměrný
proud musí být zhruba dvojnásobně velký, aby měl srdce stejný
účinek. Říkáme tomu fibrilace srdce. křeč
velmi bolestivá někdy tak silná, dojde poškození svalu někdy
i kostí
