V publikaci jsou popsány dva druhy elektrických rozvodů: venkovní vedení nn a kabelové vedení nn se zásadními popisy správných pracovních postupů při stavbě rozvodných zařízení. V druhé části jsou probrány elektrické přístroje včetně spínacích a jistících elektrických přístrojů. V závěru je vysvětlena problematika ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a jsou zde popsány různé druhy rozvaděčů. Kniha je učebním textem pro 2. ročník učebního oboru 0502 - provozní elektromontér.
Musí tedy platit
i pro lidské tělo. Tím spíše závisí pak jeho
život rychlém odborném zákroku jiných osob. Stejnosměrný
proud musí být zhruba dvojnásobně velký, aby měl srdce stejný
účinek. protože
škodlivý účinek proudu roste dobou, kterou proud působí, došlo by
brzo smrtelnému úrazu, kdyby nám nedostalo pomoci spolu
pracovníků. Nejrychleji pocítí nedostatek kyslíku
šedá kůra mozku, takže člověk ztratí vědomí. Zato stejnosměrný proud jinou nepříjemnou vlastnost,
která projeví hlavně při delším účinku: stejnosměrný proud rozkládá
krev, což později následek celou řadu těžkých chorob. Teplota elektrického
oblouku je, jak známo, 000 000 °C.
V zařízení vysokého napětí přeskočí člověka obvykle elektrický
oblouk dříve, než stačí dotknout živé části. křeč
velmi bolestivá někdy tak silná, dojde poškození svalu někdy
i kostí. Závislost účinků elektrického proudu veli
kosti proudu samozřejmá všeobecně známá. Zvětšíme -li
proud procházející tělem, ucítíme jeho účinek stále bolestivěji, což nás
nutí, abychom nejrychleji zbavili tohoto nepříjemného proudu.
střídavý proud způsobí křeč podélných příčných svalů. obou případech zastaví
krevní oběh, krev přestane okysličovat organismus nedostatku
kyslíku ochrne pomalu hyne. Nepatrný proud prakticky ani necítíme, protože jeho
účinky jsou tak mizivé, svými čidly nevnímáme.
Jak úraz postupoval záleží tom, kterou částí těla proud
procházel. Říkáme tomu fibrilace srdce. Uchopíme-li elektrizovaný předmět rukou tělem projde
proud dostatečně velký (15 mA), pak křeč svalstva nám již ne
dovolí ruku rozevřít zbavit tak dalšího průchodu proudu. Nejnebezpečnější případ nastane, prochází-li srdeční kra
jinou. Tak např. Proto úrazy elektrickým
181
.
Probereme alespoň stručně tyto závislosti:
a) Velikost proudu. ně
působí elektrický proud tak, srdce podlehne křeči bud vůbec
zastaví, nebo jeho pravidelná činnost naruší tak, chvěje vysokým
kmitočtem.kmitočtu proudu,
c) dráze, níž elektrický proud projde tělem,
d) době trvání proudu.
Zvětšíme-li proud ještě dále, jsou jeho účinky již vážnější. Srdce totiž největším nejdůležitějším svalem těle
