Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 88 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Podle velikosti uvedených úhlů rozlišujeme prostředí opticky hustší řidší rozlišujeme různou optickou husto­ tu prostředí.dopadovou normálou (kolmicí rozhraní). Pro praktickou potřebu uvědomme, posunutí úměrné tlouštce desky Index lomu světla běžném skle se rovná 1,52. ,tg/3 . Význam úlohy optické geometrie architektuře plyne z důležitosti světla zření (vidění) při vnímání archi­ tektonických prostředí: architekturu lze definovat jako - - p (sin cosCX. Větu nazýváme zákonem odrazu. Jde skle­ něnou planparalelní desku: světelný paprsek dopadající na sklo pod určitým úhlem alfa láme desky pod úhlem beta a vychází desky rovnoběžně původním směrem, přičemž však posunut délku p. 4. (Viz obr. zákona pak plyne, světlo prochází opticky různými prostředími tak, aby jimi prošlo co nejrychleji. Je-li tlouštka desky index lomu platí: sinco ) přičemž n. kde také znázorněna jednoduchá geometrická konstrukce použitím kružnice 1. Poměr sinu úhlu dopadu prvním prostředí siau ve. Tato čtvrtá věta architektonických prostorech uplatňuje zejména při proniku světla sklem. Tato věta ne zkušenosti, tedy fyzikální charakter lze ji odvodit principu nejkratší optické dráhy.dru­ hém prostředí konstantní, rovná indexu lomu a, je úměrný poměru světelných rychlostí jednotlivých dvou prostředích. Při kolmém dopadu světla alfa rovna nule a rovno nule, přičemž ovšem různost prostředí jeví ve zpomalení rychlosti prostupu prostředí hustším. Zákon Snellův zákon lomu odvo­ zuje podmínky minimálního času průběhu jakožto první derivace funkce času, kde proměnnou vzdálenost x (průmět rozhraní)