Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
Větu
nazýváme zákonem odrazu. ,tg/3
.
(Viz obr.
Význam úlohy optické geometrie architektuře plyne
z důležitosti světla zření (vidění) při vnímání archi
tektonických prostředí: architekturu lze definovat jako
- -
p (sin cosCX.
Tato čtvrtá věta architektonických prostorech
uplatňuje zejména při proniku světla sklem. Zákon Snellův zákon lomu odvo
zuje podmínky minimálního času průběhu jakožto první
derivace funkce času, kde proměnnou vzdálenost x
(průmět rozhraní). Tato věta
ne zkušenosti, tedy fyzikální charakter lze
ji odvodit principu nejkratší optické dráhy. Poměr sinu úhlu dopadu prvním prostředí siau ve. zákona pak plyne, světlo
prochází opticky různými prostředími tak, aby jimi prošlo
co nejrychleji.
4. kde také znázorněna jednoduchá geometrická
konstrukce použitím kružnice 1. Jde skle
něnou planparalelní desku: světelný paprsek dopadající na
sklo pod určitým úhlem alfa láme desky pod úhlem beta
a vychází desky rovnoběžně původním směrem, přičemž
však posunut délku p.dopadovou normálou (kolmicí rozhraní).)
Podle velikosti uvedených úhlů rozlišujeme prostředí
opticky hustší řidší rozlišujeme různou optickou husto
tu prostředí.
Je-li tlouštka desky index lomu platí:
sinco
) přičemž n. Při kolmém dopadu světla alfa rovna nule
a rovno nule, přičemž ovšem různost prostředí jeví
ve zpomalení rychlosti prostupu prostředí hustším. Pro
praktickou potřebu uvědomme, posunutí úměrné
tlouštce desky Index lomu světla běžném skle se
rovná 1,52.dru
hém prostředí konstantní, rovná indexu lomu a,
je úměrný poměru světelných rychlostí jednotlivých
dvou prostředích
