Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
získává hloubku plasticitu. této oblasti velmi mnoho
otázek, které stále promýšlíme, děláme teoretické závěry a
snažíme najít nejlepší řešení, která vyhovovala jak
z hlediska funkce, tak hlediska vjemu. Násle
dující úvaha chce začlenit tyto zásady jistého názoru
na světelný prostor jeho vytváření.
Prostor jako takový, včetně objektů, ponechme zatím
stranou věnujme nejprve světlu, poněvadž většinou je
vymezené prostředí pro umělé světlo danou skutečností, a
to často tehdy, jde-li prostředí nově vytvářené. představou exteriéru spo
jujeme prioritně světlo denní, představou interiéru spí
še světlo umělé, když obou případech působí daném
prostoru jistých okolností vždy druhé světlo, tedy
v exteriéru umělé interiéru denní.
Světlo přirozené záření vyvolávající počitek vidě
ní prostoru předmětů něm. Svět
lo tedy dělíme přirozené komponované. tohoto
hlediska můžeme jistým způsobem dosáhnout dělení světla,
které budeme sledovat fáze konkrétního řešení. Tato charakteristika všeobecně
známá dokonce včleněna normy ÍSN 0000 Světelně
technické názvosloví.
Světlo definováno jako záření schopné vzbudit zrako
vý vjem, fyziologického hlediska pak považuje spo
lečný znak všech počitků vjemů vznikajících prostřed
nictvím zrakového orgánu.
-. hlediska této základní
funkce může být zdrojem světla zdroj jak přírodní, tak
umělý. samozřejmé, že
může existovat mnoho názorů řešení světelné atmosféry
v příslušném vymezeném prostředí, které mohou lišit
v detailech nebo pojmech, nikoli však zásadách.
Účelem tohoto pojednání není ovšem problematika pro
storu naplněného denním světlem, ale prostoru, kde svět
lo vytvářeno umělými zdroji. Světlo ovšem vzbuzuje kromě základní
ho počitku vidění počátek pohody, estetického pocitu a
emoce který stejně významný jako první
