Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 68 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při řešení světla jsou dva možné postupy, nichž je­ de» hlediska tvorby světelného prostoru správnější. Vysvětlíme jej tedy blíže. Třetí funkce světla prostoru přichází v úvahu scénických uměních. Toto děleni světla odpovídá funkci světla našem životě, uvažujeme-li hledisko fyziologické, tedy hledisko vjemu, která fyzikální estetická umšlecko-dram tieká V konkrétních případech řešení světla prostoru sledujeme obvykle prvé dvě funkce, současně, chceme-li dosáhnout všestranná pohody. vytvářeno obvykle umělými zdroji, výjimečně nebo zvláštních případech využívá světla denního (fotografie).Ilo zrakový vjem vyvolávající este­ tické nebo emotivní pocity. Z toho vyplývá, uvedené funkce světía mají svou grada­ ci fyzikální uměleckou. Je postup, kdy uvažujeme estetickou funkci světla, vy­ tváříme světelnou kompozici, teprve pak kontrolujeme osvět­ lení výpočty, třeba jen namátkovými. tvaru světelné stopy, tvaru světelného kuželu, charakteru světelné stopy, teplo­ ty chromatičnosti, prostupu, odrazu, pohlcení rozptylu světla, intenzity světla její náhlé plynulé změny v důsledku úhlu svícení nebo ovládání světelného zdroje. Světelná kompozice uplatňuje především scénické praxi, osvěcování, světelné plastice, světelné -. i když dosahujeme patřičných normou stanovených hodnot in­ tenzit jasů, necítí člověk takovém prostoru pohodu. Vycházíme-li naopak z vypočti, nemusí být výsledek vždy optimální, tzn. Objevil zde pojem světelná kompozice, který ne­ vyskytuje běžné praxi. Světelná kompozice výrazový prostředek pro tvůrčí práei v oblastech, kde lze používat nebo žádoucí využít výtvarného potenciálu světla, tj.Naproti tomu světlo komponované záření záměrně upravované, aby vabud