Světelně technický návrh II.

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.

Vydal: ČVTS Autor: Dům techniky ČVTS Praha

Strana 102 z 135

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vlastně příspěvkem k tvrzení, výškově nelze hovořit symetrii, je zásadní rozdíl optické percepce horizontál vertikál.C.). Li­ neární prohnutí vzepjetí (francouzský fleche, německy Kurvatur) architrávů starořeckých chrámů bylo předmětem zájmu celého světa. Oko nás totiž neinformuje vždy správně, ani geometricky, ani barevně.Naproti tomu detailnějšího charakteru, avšak stejně nikoli bez významu, jsou optické klamy, které nejsou člo­ věkem úmyslně vytvářeny, ale které jsou dány fyziologic­ kými vlastnostmi lidského oka vyžadují korekce detail­ ní. Druhý případ klama (obr. Vertikály jsou člověkem viděny jinak zemi, níž žijeme která sjednocena zákonem zemské tíže, ucti­ vý vztah, který máme vertikální dominantě, pramení patrně ještě dob, kdy ruce lidoopa opustily zemí zví­ ře stalo vztyčeným člověkem. Na obr. Když roku 1851 anglický architekt P. možné, vysvětlení příčiny tkví ve zmíněné vlastnosti lidského oka (viz obr. - 104. 12), kte­ ré byli Rekové již století před naším letopočtem informováni jejíž nepříznivý vliv percepci prostoru pečlivě korigovali. (Ž* stylobáty základové pásy pod sloupy mají totéž vzepjotí, aohlo vyplynout konstruk­ čních důvodů snahy zachovat výšku sloupů neměnnou. Penrose obje­ vil, klobouk položený jeden konec architráva téměř nevidí, přiloží-li oko druhému konci, tedy staro­ řecký architráv vzepjat, bylo velkou senzací. Rovnoběžky proíaté paprskovým svazkem zdánlivě prohý­ bají směrem středu svazku, dvě vzájemně kolmé stejně dlouhé úsečky nezdají mít stejnou dimenzi, vertikála je zdánlivě delší než horizontála. jsou znázorněny dva ilazívní klamy tohoto druhu, mající značný význam pro zrakové vjemy architektur