Cílem je nám světelná pohoda prostředí. Je to vysoko situovanýcíl: narozdíl od osvětlení prostoru (naplnění prostorusvětlem) chceme záměrně vytvářet světelné klima prostoru. Protose světelný návrh v architektonickém pojetí velmi podstatněliší svým kvalitativním charakterem od světelně technickéhonávrhu přibližně soudobého pojetí (reprezentovaný zbytečněčasto citovanou ČSN 36 0046) s typickým kvantitativním charakterem.Neupíráme technikům úsilí o dobrý světelný prostor, protožejejich úsilí vyvolalo odezvu v architektech.
V barokní architektuře známo období iluzionismu,
což byl směr záměrného vyvolávání skutečnost umocňu
jících iluzí perspektivními klamy, které, pokud nešlo
o plošné malířské trompe-1 oeil, byly uvědomělým
prostorovým plastickým řešením. Předtím však
již Michelangelo navrhl lichoběžníkové kapitolské
náměstí (obr. 11), kde socha Marca Aurelia zdánli
vě zvětšuje optickým iluzívní* zmenšením paláce Se
nátorů pozadí, přičemž toto zmenšení způsobeno
rozbíhajícími bočními stěnami náměstí, neboí pa
lác Senátorů zdá být bližší, než skutečnosti,
a tím menší. Příkladem jsou zná
mé římské prostory spojené jmény Francesca Borro-
miniho Lorenza Beminiho-kolonáda paláce Spada,
Scala regia Vatikáně, piazza retta piazza obli-
qua kolonádou před chrámem sv.
Tyto iluze jsou ovládány člověkem, lidskou vůlí a
mají značnou optickogeometrickou citlivost; výsled
ky, kterých jimi dosahaje, nejsou nikterak bez
cenné zvláště proto, zasahují širokých prosto
rů. Petra. Podobně zdůraznil Bernini Michelangelo-
vu kopuli kostela sv. všech těchto
případech používá konvergence stěn, přičemž tato
sbíhavost navazuje objektivní zkušenost oka, kte
ré představuje rovnoběžky, čtverce obdélníky
tam, kde jsou vlastně přímky sbíhající se, lichoběž
níky apod.
Ad Klademe-li požadavek jasné vizuálnosti prostředí,
neznamená to, to, vidíme, odpovídá nutně
přesně skutečnosti, jde vizuálnost objektivní.podélnou trasu vedoucí propylejí shromaždišti
za Parthenonem kolem Erechtheionu.
- 103. Petra optickým přiblížením
představby chrámu navržené Madernou.
V architektuře často uplatňují vjemy iluzívní,
přičemž požadavek jasnosti percepce platí zde
