|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.
Hodnocení
klesá rychleji metody DSIS. Například několika videosekvencích nízkým datovým
tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem
dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem. ovlivněno několika faktory. Velice
podobné pro poškození komprimací videosekvence.37).
Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru. Tento faktor nejvíce uplatnil u
metody DSIS.
Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty
poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. byli hodnocení přísnější. potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po
absolvování celého hodnocení. Protože
stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně
hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full
HD obraz. Každý člověk zvyklý něco jiného a
očekává jinou kvalitu videosekvence.64
nezměnilo. Rozdíl mezi použitými
videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. může ovlivnit
hodnocení uživatele.
Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí
slideru. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence
poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr.
Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že
jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a
pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. Někomu stačí televize nízkém rozlišení,
jinému již nestačí Full (High Definition).
. také
vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem.
Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Přesnější důvodu
zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. Vyšší hodnocení
dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a
kde hledat chyby. 7.
Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné. Metoda lépe hodí porovnání
celkového vjemu kvality videosekvence
