|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.
Velice
podobné pro poškození komprimací videosekvence. Hodnocení
klesá rychleji metody DSIS.
Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí
slideru.
.
Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že
jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a
pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. Každý člověk zvyklý něco jiného a
očekává jinou kvalitu videosekvence. Metoda lépe hodí porovnání
celkového vjemu kvality videosekvence. také
vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem.64
nezměnilo.37). Rozdíl mezi použitými
videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. 7.
Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Tento faktor nejvíce uplatnil u
metody DSIS. Například několika videosekvencích nízkým datovým
tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem
dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem.
Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty
poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. byli hodnocení přísnější. ovlivněno několika faktory. potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po
absolvování celého hodnocení. Protože
stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně
hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. Vyšší hodnocení
dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a
kde hledat chyby. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence
poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr. Přesnější důvodu
zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. Někomu stačí televize nízkém rozlišení,
jinému již nestačí Full (High Definition).
Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné. může ovlivnit
hodnocení uživatele. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full
HD obraz.
Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru
