Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Krmela

Strana 66 z 81

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
37). také vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem. Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí slideru. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full HD obraz. . může ovlivnit hodnocení uživatele. Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. ovlivněno několika faktory. Protože stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru. 7. byli hodnocení přísnější.64 nezměnilo. potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po absolvování celého hodnocení. Přesnější důvodu zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. Velice podobné pro poškození komprimací videosekvence. Tento faktor nejvíce uplatnil u metody DSIS. Hodnocení klesá rychleji metody DSIS. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr. Metoda lépe hodí porovnání celkového vjemu kvality videosekvence. Vyšší hodnocení dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a kde hledat chyby. Rozdíl mezi použitými videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. Například několika videosekvencích nízkým datovým tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem. Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Někomu stačí televize nízkém rozlišení, jinému již nestačí Full (High Definition). Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné. Každý člověk zvyklý něco jiného a očekává jinou kvalitu videosekvence