Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Krmela

Strana 66 z 81

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
také vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem. může ovlivnit hodnocení uživatele. Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí slideru.37). potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po absolvování celého hodnocení. Každý člověk zvyklý něco jiného a očekává jinou kvalitu videosekvence. Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. Protože stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. Rozdíl mezi použitými videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full HD obraz. Někomu stačí televize nízkém rozlišení, jinému již nestačí Full (High Definition). . Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné. Přesnější důvodu zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. byli hodnocení přísnější. Hodnocení klesá rychleji metody DSIS. Velice podobné pro poškození komprimací videosekvence. ovlivněno několika faktory.64 nezměnilo. Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Například několika videosekvencích nízkým datovým tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem. Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru. 7. Metoda lépe hodí porovnání celkového vjemu kvality videosekvence. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr. Tento faktor nejvíce uplatnil u metody DSIS. Vyšší hodnocení dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a kde hledat chyby