Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Krmela

Strana 66 z 81

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
64 nezměnilo. také vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem. Každý člověk zvyklý něco jiného a očekává jinou kvalitu videosekvence. 7. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr. Protože stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. Přesnější důvodu zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí slideru. může ovlivnit hodnocení uživatele. Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. . Rozdíl mezi použitými videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. Například několika videosekvencích nízkým datovým tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem. potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po absolvování celého hodnocení. Velice podobné pro poškození komprimací videosekvence. Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné.37). Metoda lépe hodí porovnání celkového vjemu kvality videosekvence. Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Tento faktor nejvíce uplatnil u metody DSIS. Někomu stačí televize nízkém rozlišení, jinému již nestačí Full (High Definition). byli hodnocení přísnější. ovlivněno několika faktory. Vyšší hodnocení dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a kde hledat chyby. Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru. Hodnocení klesá rychleji metody DSIS. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full HD obraz