Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Krmela

Strana 66 z 81

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
potvrdili pozorovatelé zhlédnutí svých hodnocení po absolvování celého hodnocení. také vysvětluje vyšší skóre některých videosekvencí nižším datovým tokem. Rozdíl hodnocení byl také pozorovatelů zvyklých sledovat Full HD obraz. Metoda lépe hodí porovnání celkového vjemu kvality videosekvence. Vyšší hodnocení dávali pozorovatelé netechnickým vzděláním, protože nevěděli, zaměřit a kde hledat chyby. Hodnocení získané pomocí potenciometru liší hodnocení získaného pomocí slideru. . 7. Z rozhovorů skončení hodnocení jednotlivými pozorovateli vyplynulo, že jako lepší metodu získávání dat označili slider důvodu přesnějšího a pohodlnějšího nastavení požadované hodnoty hodnocení. může ovlivnit hodnocení uživatele.64 nezměnilo. Někomu stačí televize nízkém rozlišení, jinému již nestačí Full (High Definition). Velice podobné pro poškození komprimací videosekvence. Protože stupnice potenciometru jen hrubá, pozorovatel nemůže nastavit přesně hodnotu, kterou chtěl dané videosekvenci dát. byli hodnocení přísnější. Hodnocení jednotlivých pozorovatelů bylo velmi rozdílné. Tomu odpovídá hodnocení metodou DSIS, kde videosekvence poškozené přidáním šumu dostaly hodnocení blízké maximu (Obr.37). Hodnocení klesá rychleji metody DSIS. Dalším ovlivňujícím faktorem přesnost hodnocení pomocí slideru. Přesnější důvodu zobrazení zadané hodnoty navíc zorném poli pozorovatele. Z těchto poznatků vyplývá, metoda DSIS hodí pro získání hodnoty poškození kterou pozorovatel začíná vnímat. Rozdíl mezi použitými videosekvencemi rychlosti klesání hodnocení kvality videosekvencí. Například několika videosekvencích nízkým datovým tokem, tedy nízkou kvalitou, může videosekvence něco větším datovým tokem dostat lepší hodnocení, něž videosekvencích větším datovým tokem. Tento faktor nejvíce uplatnil u metody DSIS. Videosekvence jsou pro obě metody jiném náhodném pořadí. Každý člověk zvyklý něco jiného a očekává jinou kvalitu videosekvence. ovlivněno několika faktory