Širokopásmové dielektrické antény

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Zbořil

Strana 53 z 63

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jak bylo napsáno výše, byla . Při porovnávání průběhu skupinového zpoždění antén, vykázala půlkruhová anténa nejlepší hodnotu rozdílu zpoždění 0,06 ns. klidný svědomým můžeme hodnotu zaokrouh- lit Ideálním stavem bylo docílení hodnoty Této hodnotě jsme všech an- tén velmi přiblížili. 2,37 GHz. Čtvercová anténa dosáhla šířky kmitočtového pásma GHz. Dolaďovaly jejich parametry pro nejlepší výsledky. Analýzou korelace signálů, která porovnává tvar přijatého signálu vysílaného. Maximální hodnota činitele odrazu byla -40 trojúhelníkové antény minimální hodnota -25 čtvercové antény. Nejméně směrová charakteristika měnila půlkruhové, modifiko- vané trojúhelníkové kruhové antény. Bylo zapotřebí dosáhnout nejmenší závislosti na kmitočtu. Je jí půlkruhová anténa, která dosáhla nejlepších parametrů hlediska přenosu signálů mezi anténami pohledu kvality přenášeného signálu. Porovnáním antén dle linearity průběhu S21 vyšla nejlépe čtvercová anténa, ní následně trojúhelníková anténa, jejichž rozdíl hodnot minima maxima činil 0,3 dB, resp. Všechny antény byly přizpůso- beny obvyklou hodnotu jen někdy lišily nejvýše jednotky . V částech této práce, nichž porovnával vliv tvaru antény činitel odrazu, směrovou charakteristiku, zpoždění, atp. Větší rozdíly byly jednoduché trojúhelníkové antény. Z hlediska kmitočtové závislosti směrové charakteristiky antén lze konstatovat, že vyhověly všechny. Antény byly umístěny vzdálenosti 500 sebe, která označuje Fraunhoferovu oblast. Tato anténa byla dále podrobena simulací programu CST získané vý- sledky byly srovnány literaturou [3]. byla vybrána anténa nejlepšími parametry. Následovanou čtvercovou anténou zpož- děním 0,1 ns. Jednalo především největší šířku pásma, pak impe- danční přizpůsobení Nakonec hodnotil vliv použitého kmitočtu signálu na vyzařovací směrovou charakteristiku. Snahou dosažení největší šířky kmitočtového pásma, klesá dosažený maxi- mální útlum antén. V druhé kapitole simulovali navrhnuté antény. kruhové anté- ny bylo dosaženo nejužšího kmitočtového pásma, tj. Je možné říci, antény vykazují minimální zkreslení. 0,8 dB. V kapitole simulace přenosu signálu mezi dvěma anténami byl kladen důraz, co nejlineárnější průběh křivky. Nejlepším anténou podle tohoto parametru půlkruhová anténa 0,995. Při porovnání antén rámci šířky pásma pro S11 -10 dB, měla trojúhelníková 2,83 GHz provedení modifikace zvýšila hodnotu 3,16 GHz. Naopak největší zpoždění 0,8 měla kruhová. Nejhorší parametry byly zjištěny u kruhové antény, která vykázala hodnotu korelace signálů 0,96. Jednalo nejširší kmitočtový rozsah všech antén. Podle dodané literatury byl vytvořen model dielektrické rezonátorové antény tvaru motýlku. případě půlkruhové antény vyšla hodnota 3,71 GHz.42 7 ZÁVĚR Cílem této práce bylo seznámit dielektrickými anténami principy jejich činnosti. Všechny další antény dosáhly hodnoty korelace signálů buď 0,98 nebo 0,99