|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.
Pokud odstranil problém přesného ustavení koaxiální sondy, byly
by lepší vyzařovací vlastnosti.
. Nejspíš způsobeno
větší mezerou mezi jednotlivými půlkruhy dielektrického rezonátoru. Šířka pásma vyšla 3,4 GHz. Vlivem reálných ztrát dosahuje činitel odrazu nižších hodnot. Také zde moh-
la projevit výška napáječe. Zde padla volba čtvercovou anténu. Dále jsou zde pre-
zentovány průběhy impedance vstupu antény odhadnutý zisk. Střední
kmitočet antény oproti simulacím nižší 0,15 GHz. Tato
hodnota větší než předpokládalo.
Pokud mělo rozhodnout, která anténa lepší reálné parametry, vyšla by
nejlépe čtvercová anténa, především pro dosaženou šířku pásma dobré impedanční
přizpůsobení.
Srovnají-li naměřené simulované průběhy S11 čtvercové antény, zjišťujeme
menší neshodu.43
vybrána ještě druhá anténa. rovině jsou patrny menší odchylky způsobené nepřesným
ustavením koaxiální sondy. Vlivem chladnutí cínu pájení konektoru kraje zemnící
plochy mírně ohnuly došlo vyzvednutí středu. Větší nepřesnost je
v rovině kde levé polovině vidět zdeformovaný tvar.
Při srovnávání půlkruhové antény, vyšlo měření přesně podle simulace, nižší
útlum vyšších kmitočtech, nám zmenšuje výslednou šířku pásma 2,6 GHz.
V poslední části práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření. Při použití homogeního materiálu bez potřeby lepení
vrstev požadovanou permitivitou, mohly výsledné parametry antény ještě zlep-
šit. Jsou
zde srovnávány simulované naměřené průběhy činitele odrazu S11. Požadované frekvenční pásmo mělo zvlněnou
hodnotu reálné impedance rozmezí Směrové charakteristiky antény vychá-
zejí podle předpokladů. Prů-
běh reálné impedance vstupu antény zvlnění Impedanční průběh nesho-
doval simulovaným, který vyšel zvlněním jen Nejpravděpodobnější příčinou
je vyšší výška napáječe, která simulacích hodně ovlivňovala reálnou impedanci.
Průběhy směrových charakteristik rovině téměř shodují
