|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.
Požadované frekvenční pásmo mělo zvlněnou
hodnotu reálné impedance rozmezí Směrové charakteristiky antény vychá-
zejí podle předpokladů. Jsou
zde srovnávány simulované naměřené průběhy činitele odrazu S11. Pokud odstranil problém přesného ustavení koaxiální sondy, byly
by lepší vyzařovací vlastnosti.
Pokud mělo rozhodnout, která anténa lepší reálné parametry, vyšla by
nejlépe čtvercová anténa, především pro dosaženou šířku pásma dobré impedanční
přizpůsobení.
.
Při srovnávání půlkruhové antény, vyšlo měření přesně podle simulace, nižší
útlum vyšších kmitočtech, nám zmenšuje výslednou šířku pásma 2,6 GHz. Tato
hodnota větší než předpokládalo. Vlivem reálných ztrát dosahuje činitel odrazu nižších hodnot.
Průběhy směrových charakteristik rovině téměř shodují. Šířka pásma vyšla 3,4 GHz. Vlivem chladnutí cínu pájení konektoru kraje zemnící
plochy mírně ohnuly došlo vyzvednutí středu.
V poslední části práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření.43
vybrána ještě druhá anténa. Při použití homogeního materiálu bez potřeby lepení
vrstev požadovanou permitivitou, mohly výsledné parametry antény ještě zlep-
šit. Zde padla volba čtvercovou anténu. Větší nepřesnost je
v rovině kde levé polovině vidět zdeformovaný tvar. Nejspíš způsobeno
větší mezerou mezi jednotlivými půlkruhy dielektrického rezonátoru. Také zde moh-
la projevit výška napáječe. Prů-
běh reálné impedance vstupu antény zvlnění Impedanční průběh nesho-
doval simulovaným, který vyšel zvlněním jen Nejpravděpodobnější příčinou
je vyšší výška napáječe, která simulacích hodně ovlivňovala reálnou impedanci. Střední
kmitočet antény oproti simulacím nižší 0,15 GHz. Dále jsou zde pre-
zentovány průběhy impedance vstupu antény odhadnutý zisk. rovině jsou patrny menší odchylky způsobené nepřesným
ustavením koaxiální sondy.
Srovnají-li naměřené simulované průběhy S11 čtvercové antény, zjišťujeme
menší neshodu
