Širokopásmové dielektrické antény

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předložená diplomová práce se zabývá numerickým modelováním, realizací a měřením dielektrických dipólů buzených koaxiální sondou. Pozornost byla věnována tvarové optimalizaci dipólů z pohledu splnění parametrů širokopásmového (ultra-wideband) přenosu v 6. skupině kmitočtů (“Bandgroup 6“). Dvě antény s nejlepšími parametry byly vyrobeny. Výsledky měření byly porovnány s výsledky numerického modelování. Simulace a měření prokázaly dobrou shodu. Pro simulace byl vybrán program CST Microwave Studio.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Zbořil

Strana 54 z 63

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Prů- běh reálné impedance vstupu antény zvlnění Impedanční průběh nesho- doval simulovaným, který vyšel zvlněním jen Nejpravděpodobnější příčinou je vyšší výška napáječe, která simulacích hodně ovlivňovala reálnou impedanci. Tato hodnota větší než předpokládalo. Při použití homogeního materiálu bez potřeby lepení vrstev požadovanou permitivitou, mohly výsledné parametry antény ještě zlep- šit. Šířka pásma vyšla 3,4 GHz. Požadované frekvenční pásmo mělo zvlněnou hodnotu reálné impedance rozmezí Směrové charakteristiky antény vychá- zejí podle předpokladů. Jsou zde srovnávány simulované naměřené průběhy činitele odrazu S11. Srovnají-li naměřené simulované průběhy S11 čtvercové antény, zjišťujeme menší neshodu. Také zde moh- la projevit výška napáječe. Zde padla volba čtvercovou anténu. Při srovnávání půlkruhové antény, vyšlo měření přesně podle simulace, nižší útlum vyšších kmitočtech, nám zmenšuje výslednou šířku pásma 2,6 GHz. Vlivem reálných ztrát dosahuje činitel odrazu nižších hodnot. Pokud odstranil problém přesného ustavení koaxiální sondy, byly by lepší vyzařovací vlastnosti. . Větší nepřesnost je v rovině kde levé polovině vidět zdeformovaný tvar. Nejspíš způsobeno větší mezerou mezi jednotlivými půlkruhy dielektrického rezonátoru. Průběhy směrových charakteristik rovině téměř shodují. Pokud mělo rozhodnout, která anténa lepší reálné parametry, vyšla by nejlépe čtvercová anténa, především pro dosaženou šířku pásma dobré impedanční přizpůsobení. Vlivem chladnutí cínu pájení konektoru kraje zemnící plochy mírně ohnuly došlo vyzvednutí středu. rovině jsou patrny menší odchylky způsobené nepřesným ustavením koaxiální sondy.43 vybrána ještě druhá anténa. Střední kmitočet antény oproti simulacím nižší 0,15 GHz. Dále jsou zde pre- zentovány průběhy impedance vstupu antény odhadnutý zisk. V poslední části práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření