Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 68 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2), bude záviset pouze na změně poměru x¡J\ téměř nezmění vlivem změny zatěžovacího momentu hřídeli, pokud nedojde značnému přesycení magn. Jestliže moment tohoto zařízení zmenšuje zmenšující úhlovou rychlostí, nemá význam udržovat magnetický tok stroje původní jmenovité hodnotě.“ Kostěnkovo kritérium určuje, jak třeba změnit velikost efektivní hodnoty napájecího napětí, jestliže motor nemá pracovat jmenovitou statorovou frekvencí, ale frekvencí 1N. Jeho účinnost, určená rovnicí (2. Zvětšuje-li poměr y/cc, zvětšuje magnetický tok stroje, čímž do­ chází rychlému zvětšování magnetizačního proudu tohoto důvodu je použití Kostěnkova kritéria praxi omezeno zatížení, při němž moment poháněného zařízení nepřevyšuje příliš jmenovitý moment MN. Kritérium přihlíží otáčkové charakteristice poháněného zařízení.Podmínky činnosti asynchronního motoru uvažovaném stavu cha­ rakterizuje Kostěnko takto (viz práci [2]): „Jestliže navrhneme asynchronní motor pro jmenovitou frekvenci/1N, jmenovitý moment MN a napájecí napětí Lr1N při jiném momentu změníme napětí f/j a frekvenci tak, aby platil vztah (2. Lze jej zmenšit natolik, aby bylo dosaženo původní momentové přetížitelností, tedy i původní oblasti momentové charakteristiky, která zaručuje stabilní chod motoru. obvodu. Podobnou situaci nacházíme ostatně stejnosměrných motorů se sériovým buzením tam zmenšení zatěžovacího momentu způsobuje pokles velikosti magnetického toku.17) určen vztahem » >2° 1^2 N Magnetický tok mění závislosti poměrné frekvenci rotoru druhé odmocnině momentu. Uvedené zmenšení magnetického toku při stejné momentové přetíži- telnosti následek zmenšení ztrát železe. pohonů, nichž často mění moment zatížení, vede tento způsob řízení úhlové rychlosti hospo­ dárnějšímu provozu motoru srovnání motorem napájeným napětím konstantní frekvence. Rozsah řízeni, němž lze měnit otáčky hřídele motoru využitím uve­ deného vztahu (2.1), bude motor pracovat téměř stejným účiníkem cos cp, momentovou přetížitelností skluzovou úhlovou rychlostí rotoru. Magnetický tok podle vztahu (1.1), omezen shora zdola. 70