Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Pak bude možné
233
..
Získává výhodný časový průběh výstupního napětí měniče. řešení měniče
podle obr.. systém ČKD 2800 měnič SV. Současná koncepce
měničů frekvence stejnosměrným meziobvodem ovšem hlediska
napájecí sítě vážnou nevýhodu: vstupní řízený usměrňovač odebírá při
zvětšujícím řídicím úhlu větší indukční jalový výkon sítě,
generuje vyšší harmonické proudu atd.2.
V tomto směru bude kvalitativně velký krok kupředu představovat
zavedení součástek úplnou řiditelností: vypínatelné tyristory výkonové
tranzistory odstraní nutnost používání komutačních obvodů dnešních
střídačů, tak umožní dosažení podstatně příznivějších technicko-ekono-
mických parametrů měniče.nakrátko zvětšení energetické účinnosti měření prototypech
pohonu ukázala, účinnost stoupla zhruba dvojnásobně srovnání
s odporovým řízením kroužkového motoru. síťo
vého napětí 3x500 výkonu kolem 300 kW. ekonomic
kého čistě technického hlediska nyní problémem potřebná kvalita
tyristorů, jejichž dynamické vlastnosti klade toto řešení daleko větší
požadavky, kvalita dalších potřebných komponent výkonového obvodu. JE
F ČSSR
Širší využívání tohoto způsobu řízení úhlové rychlosti lze nejprve
očekávat pohonů asynchronními motory nízkého napětí, tj. Daleko méně nepříznivých zpět
ných vlivů síť projevuje napěťový střídač pulsně šířkovým řízením. Nepříznivé cenové relace současně rozvoj
frekvenčního řízení nesporně limitují.
Pokud nevyžaduje brzdění rekuperací, lze použít neřízený diodový
usměrňovač, jehož zpětný vliv síť daleko menší (srov. Cílem dalšího průmyslového vývoje
měničů frekvence vytvořit takovou typovou řadu, která obsáhla
s rozumným počtem členů všechny výkony motorů, které připadají pro
řízení úvahu (srov.
5. Velký odběr jalového proudu
nastává zvláště těžkých rozběhů přechodných dějích, vyžadují
cích velké kolísání hodnoty úhlu Výhodu druhé straně představuje
poměrně snadná rekuperace sítě přechodem invertorový chod,
a tím podstatě bezeztrátové brzdění pohonu.). b), pohonů velkých výkonů však toto řešení obvykle
z energetických důvodů nepřipadá úvahu
