Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 22 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledky zkoušek trati byly příznivé, takže letech 1943 1944 bylo vyrobeno dalších lokomotiv. Změny počtu fází dosahovalo použitím dvou strojů, nichž jeden současně pracoval jako pohonný motor měniče frekvence. V 1950 při výrobě elektrických lokomotiv přešlo jednodušší za­ pojení.Pro první dva rychlostní stupně pro zvětšení tahu napájely trakční motory rotoru indukčního měniče nikoliv statoru, jak tomu bylo u zbývajících stupňů. 23 . Změny frekvence dosahovalo řízením budicího proudu dynama motoru. 104 N rychlostní stupně 25, 50, 75, 100, 125 km/h hmotnost jednotku výkonu 37,8 kg/kW Spojité frekvenční řízení bylo poprvé použito pro pohon lokomotivy v 1940. Mimo jiné proto, stří­ davé motory byly lehčí než stejnosměrné trakční stroje (4,5 oproti 2,5 t při výkonu větším). Systém umožňoval dokonce rekupe- raci elektrické energie při brzdění.104 celková hmotnost včetně hmotnosti dvou motorů tun, maximální rychlost 125 150 km/h. Statorové vinutí motorů bylo předimenzováno (byla zvolena malá proudová hustota) cenu jistého zvětšení hmotnosti, aby zmenšil vliv činného úbytku napětí při nižších frekvencích. Pro zvětšení záběrného momentu byly použity kotvy nakrátko zvětšeným odporem. Motory měly výkon 486 kW, maximální tah lokomotivy byl 4,5. Při srovnání popsaného systému klasickým stejnosměrným pohonem se zjistilo, pohon asynchronními motory měl poněkud větší hmotnost (asi %), ale byl provozně spolehlivější. Měnič počtu fází poháněl dynamo Leonardovy skupiny; byl spojen s indukčním měničem frekvence. Trakční motory byly rychloběžné, proto byly spojeny hnacími ná­ pravami přes ozubené převody. Ve Francii použili spojité frekvenční řízení při výrobě série posu­ novacích lokomotiv 1956. Technické parametry lokomotiv: celková hmotnost tun výkon 360 kW maximální tah 21