Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 23 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Praktické zkušenosti frekvenčním řízením asynchronních motorů ukázaly nespornou životaschopnost této technické koncepce době, kdy celé soustavě nutně objevovaly stroje opatřené komutátorem.Technické údaje: celková hmotnost maximální rychlost stálá rychlost maximální tah tah při rozjezdu trvalý výkon hřídeli motorů celková účinnost účiník 60 km/h 39,2 km/h 24. 104 N 2 640 kW 74 % 0,92 0,98 120 tun Zásadní schéma pohonu ukazuje již uvedený obr. 104 N 40. Společným znakem tyristorových měničů jsou obvody vlastní komutace různého provedení rozličná zapojení výkonového obvodu, umožňující dosažení nejvýhodnějšího časového průběhu výstupního napětí měniče. Vyšší úroveň celkového řešení mohly přinést jedině statické měniče frek­ vence, osazené výkonovými polovodičovými součástkami tyristory. Motory jsou desetipólové, nucenou ventilací, pro trvalý provoz mají tyto hodnoty: 930 333 440 při frekvenci napájecího napětí 91,3 otáčkách 1055 in-1. Velké množství teoretických experimentálních prací zabývalo různými schématy měničů frekvence hlediska jejich využití technické praxi. Kromě popsaných elektrických pohonů, používaných běžné technické praxi, bylo navrženo realizováno značné množství unikátních soustav, které rovněž využívaly frekvenční řízení otáček. Jako příklad lze uvést pohon ventilátorů aerodynamických tunelů, určených pro výzkum letadel, kdy byl celkový výkon zařízení [3], Posledních deset let vyznačuje nástupem polovodičových měničů, jež vytlačily měniče frekvence, využívající točivé stroje. Měnič počtu fází napájen trolejového vedení 22,5 kV, přes snižovací transformátor Budicí proud pro budicí vinutí strojů Leonardovy skupiny měniče počtu fází zajišťuje zvláštní budič Lokomotiva je opatřena šesti asynchronními motory nakrátko. Při brzdění lze využít rekuperace střídavé sítě. Mimoto 24