Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Dosadíme-li vztahu (4.
Průběhy ukazují, zvětšením úhlového zrychlení statorového
magnetického pole frekvenční řízení rozběhu stále více podobá běžnému
rozběhu, prováděním přímým připojením motoru síť.Uvedené průběhy otáček momentu platí také pro případ, napájecí
napětí stálou strmost frekvence Hz/s, ale moment setrvačnosti je
různý:
a) 1,2, 2,4, 4,8 r. Doba přechodného děje ovšem těchto
případech zkracuje. Příznivější poměry nastávají motorů speciálním rotorem.
202
.
Velmi výhodné při frekvenčně řízeném rozběhu skr používat
kritérium konstantního magnetického toku nebo konstantního magne
tického toku vzduchové mezeře stroje. 105b jsou vyznačeny průběhy (r), n(t) M(t) pro případ
brzdění při strmosti áj\ ¡dt Hz/s.
Ztracená energie době frekvenčně řízeného rozběhu určena vztahem
AWj2 co1N dt
an o
Dosadíme-li /?, můžeme integrál vyčíslit, tak zjistit velikost AWj2.
Čas tomto případě odečítá stupnici b.
Na obr.5), dostáváme
APj2 pco1N[)2 coÍN^ 2
SN
Ztráty vinutí rotoru jsou při frekvenčně řízeném rozběhu nepříliš
velkou strmostí áj\ ¡dl úměrné druhé mocnině poměrné frekvence rotoru.
Frekvenční rozběh příliš velkým úhlovým zrychlením praxi
obvykle nepoužitelný vzhledem velkým ztrátám vinutí, vyvolaným
značnými proudy, které jsou podstatně větší než jmenovité, takže stroj se
v takovém případě nepřípustně oteplí.
Zvětšuje-ii rychlost změny dfi/dt, zvětšují ztráty rotoru dosa
hují maximální velikosti limitním stavu: přímém připojení motoru
na síťči při brzdění protiproudem nebo reverzaci otáček motoru přehozením
dvou fází síťového napětí.
Ztráty vinutí lze při rozběhu malou strmostí dj\ ¡dt zjistit analy
ticky rovněž jistou přibližnosti (AP M<m1n/?). Obecně platí: Z\ětšíme-li rychlost změny frekvence sta
torového napětí d/,/dt nad její kritickou hodnotu, zkracuje doba
rozběhu motoru jen nepatrně, zatímco ztráty vinutí zvětšují daleko
výrazněji
